Země ročních období

Sněžné hory

Áron

Dnes jsme se s bratry vydali do Sněžných hor, které jsou v Zimě. Možná se potkám s Abigail. Při té myšlence jsem se usmál.

,,To na ni prostě nemůžeš aspoň v naší přítomnosti přestat myslet?" zeptal se David naštvaně, když znovu vycítil mou náladu.

,,Sklapni."

,,Jsi jediný z nás kdo někoho má. Samozřejmě si z tebe musíme utahovat jako malí kluci. Jací bychom potom byli bratři?" zeptal se vesele Petr.

,,Radši všichni mlčte nebo tohle," ukázal jsem na sníh, který nám křupal pod nohama, ,,budete mít za krkem. Všichni do jednoho."

Všechny jsem předešel a šel jsem v čele, když v tom mě do týlu trefila sněhová koule.

,,Tak, tohle je válka," pomyslel jsem si.

Otočil jsem se, nabral ze země hrst sněhu, udělal z ní kouli a hodil jsem ji po nejbližším bratrovi, takže jsem trefil Bryana.

Strhla se sněhová bitva. Nikdo nemohl vyhrát, protože ani nebylo znát, kdo vede. Párkrát jsem to schytal i do obličeje a jednou, když jsem na někoho řval, tak mě koule trefila i do mé otevřené pusy. Pak byl slyšet dusivý smích mých bratrů, kteří se smíchy přímo váleli na zemi.

Skončili jsme až tehdy, když jsme se všichni klepali zimou a měli jsme zrzavé vlasy přilepené k hlavě kvůli roztátému sněhu, který se nám do nich dostal.

,,Super, ale kde se teď jako vysušíme?" zeptal se Petr.

,,No, asi to budeme muset vydržet a další týden strávit v posteli s chřipkou nebo tak nějak," řekl Bryan.

,,Tak to abychom si pohli, abychom tady nebyli dlouho a mohli domů. Tak pojďte," zavelel David a vyšli jsme směrem k tomu jezeru, kde jsme měli piknik s Abigail, jejími přáteli a pak s Ericem. Ugh.

Když jsme byli asi tak kilometr od toho jezera, tak jsme si postavili sněhuláky, do kterých jsme postupně stříleli. Každý měl sněhuláka jednoho a snažil se trefit buď do hlavy, nebo do místa, kde by sněhulák mohl mít své chladné srdce.

Nakonec jsme skončili s takovými sněhuláky-ježky. Můj to měl tedy rozhodně spočítané. Jeden měl tam, kde by bylo oko, druhý přímo tam, kde lidé mají srdce. Další v rameni a pak mezi očima. Podařilo se mi ho trefit i do pomyslného krku a na další místa.

Když jsem se podíval na terče mých bratrů, tak jsem zjistil, že jsem jeden z lepších. Neušlo mi, že David si prostě nemohl odpustit trefit ho do sněhulákova pomyslného rozkroku.

,,Co je ještě na seznamu kromě vykastrování sněhuláka?" zeptal jsem se bratrů.

,,Řekl bych, že to asi bude zeptat se toho kluka tam na stromě, co tam jako dělá," řekl Bryan.

Podíval jsem se tam, kam se koukal Bryan a zjistil jsem, že ten kluk na stromě je Eric.

,,Co tady děláš Ericu? A jak dlouho tady jsi?" zeptal jsem se ho.

,,O trochu dýl než jste přišli. Myslel jsem si, že jste jedni lidé, se kterými se znám a nemám s nimi přímo vřelý vztah."

,,Ty ho znáš?" zeptal se mě šeptem Bryan.

Mlčky jsem přikývl.

,,Polez dolů," řekl mu Petr.

Eric teda slezl ze stromu a postavil se k nám čelem.

,,Asi bych měl vypadnout, že?" zeptal se Eric nesměle.

,,Ne, to je v pohodě. Nějaký krajan by se nám hodil. Co kdybys nás tady provedl?" zeptal se ho Bryan.