Stalker (1) ✔

7. Kapitola

Jste úžasní, díky za #5 in Horor :) , začala jsem psát další horor Noční můry, určitě se na něj koukněte ;)

Michael: Já tě miluji.

Zaskočilo mě to, ale ne až tak moc, říkal mi to i ve snu. Chtěla jsem ho opatrně odmítnout, bála jsem se ho, přece jen se dostal do našeho domu a já jsem se málem utopila.

Emily: Michaeli, víš, já mám kluka.

Potřebovala jsem si něco vymyslet, doufala jsem, že to neprokoukne, jenže on o mně ví snad všechno!

Michael: Lhářko! Další trest tě nemine, sama si za to můžeš!

Vylekalo mě to, jaký další trest ?! On byl schopen všeho a to mě děsilo ještě více.

Emily: Jaký trest ?!

Michael: Můžeš si za to sama!

Pořád mi neodpověděl na otázku a to mě strašně rozčilovalo.

Emily: Jaký trest ?! Odpověz!

Michael: Dobře sama sis o to prosila!

Emily: A o co! Dělej!

Lezl mi strašně na nervy.

Michael: Zabiju Susan!

Bála jsem se, nechtěla jsem aby Susan kvůli mé hlouposti zemřela. Byla jsem ochotná udělat cokoliv, aby přežila.

Emily: Jsem ochotná udělat cokoliv, aby přežila!

Michael: Pozdě!

Rozplakala jsem se, nechtěla jsem příjít o nejlepší kamarádku. Přišla mi od něj ještě jedna smska.

Michael: I když! Jedna možnost by tu možná ještě byla.

Utřela jsem si slzy a doufala, že to myslí vážně.

Emily: Fakt a jaký?

Michael: Dáš mi pusu.

Fuj, vůbec jsem mu pusu dát nechtěla, sice jsem říkala, že udělám cokoliv, ale mohl by mě klidně unést a zabít. Polkla jsem a odepsala mu.

Emily: A nešlo by něco jinýho?

Skřípala jsem zubama a bála se jeho odpovědi.

Michael: Tak to máš blbý! Zabiju ji! Bez výjimek a tu pusu si nech, už o ni stejně nestojím!

Začala jsem naříkat. Proč jsem mu radši nedala tu pusu ?! Aspoň by to přežila Susan! Já jsem tak blbá! Měla jsem chuť se zabít. Bez Susan nemá můj život smysl. Je pro mě jako moje vlastní sestra.

O hodinu později:

Do pokoje vešla Susan, přišla ke mně na návštěvu.

,, Čau, Emily. Tak co jak ti je? "

,, Blbě. "

Rozplakala jsem se a objala jí. Byla jsem na sebe strašně naštvaná, ale ještě víc na Michaela.

,, Copak se stalo, tak hroznýho? "

,, Ty to nevíš? Málem jsem se utopila. "

,, No, to vím, ale ber to pozitivně, přežila si. "

,, Hmm... a co jinak dneska ve škole? "

,, Nic zajímavého, ale chtěla bych se ti s něčím svěřit. Nikomu to neřekneš, dobře ?! "

,, Dobře, říkej! "

,, Začaly mi chodit výhružné smsky od nějakého Michaela. "

To je on, nejspíš začal psát i Susan. To, že jí zabije myslí asi fakt vážně!

,, A co ti napsal? "

,, Ukážu ti to teď na mobilu je jich opravdu hodně. "

Vytahovala mobil z kapsy a já přemýšlela jak zabránit Michaelovi, aby zabil Susan. Napadla mě absurdní věc, že bych ho mohla zabít, ale to už bylo opravdu moc. Já přece nejsem vrah!

,, Tady jsou "

Řekla Susan a ukázala mi zprávy, které jí poslal Michael.

Michael: Ahoj, zemřeš!

Já to myslím vážně!

Hádej kdo za to může?

Ano, je to Emily!

Můžeš jí za to poděkovat!

,, Znáš ho? Neměj mě za poseru, ale já se vážně bojím! "

Musela jsem jí lhát, bylo mi ze sebe špatně, ale nechtěla jsem jí to dělat ještě horší.

,, Ne, nikoho takového neznám a úplně tě chápu. Nejspíš to bude jen hloupý žertík. "

,, To, doufám. "

Řekla Susan a celá se rozklepala.

,, Uklidni se, nic to není. "

,, Aaa... "

,, Co se stalo? "

,, P-přišla mi od něho smska, koukni se na ni ty já na to nemám nervy. "

Michael: Bojíte se? To byste měli!

,, Oh "

,, Co je, co napsal? "

,, Radši se na to koukni sama. "

,, Co že ?! Tohle já nehodlám trpět! Zavolám na něj policii! "

Michael: To nedělej! Nebo budeš trpět!

,, Emily, koukni co napsal! "

,, J-jak tě mohl slyšet? "

Michael: Pozoruji vás z okna, vy strašpytlové!

Ahojte, toto je sedmá kapitola

mého příběhu,

můžete se těšit na další

část příběhu,

bude brzy :)