SPOJENÍ S LESEM✔ [PROBÍHÁ OPRAVA]

Kapitola 12.

Když jsem se zastavila vůbec jsem nepoznávala les kolem sebe. Asi jsem musela doběhnout někam dál než obvykle.

Chtěla jsem jít zpátky, tak jsem se otočila, ale do někoho jsem narazila a padala k zemi. On mě však zachytil před dopadem.

Já: Ryane! Co tady děláš?

Ale potom mi došlo co tu doopravdy dělá.

Já: Ty mě špehuješ?!
Ryan: Slyšel jsem tě vyběhnout a nemohl jsem tě nechat jen tak utéct. Jsi moje ségra. Je mou povinností se o tebe starat.
Já: Dobře, chápu tě, ale já to nepotřebuju.
Ryan: Ne, ty potřebuješ trénovat.
Já: A co mám jako trénovat?
Ryan: Kouzla, běh, schovávání se?
Já: A jak? Kdo mě to má naučit?
Ryan: Já budu tvým učitelem. Začneme dnes, jasný?
Já: Dobře co mám dělat.
Ryan: Dívej se na mě.

Dívala jsem se asi 2 metry od sebe, kde stál Ryan. Najednou ale zmizel. Rychle jsem se začala otáčet na všechny strany, ale nikde jsem ho neviděla.

Najednou jsem za sebou ucítila závan větru. Byl tady, jen nebyl vidět. Nevím jak to udělal, ale chci to taky umět.

Pak jakobych ucítila, že se na mě chystá někdo zaútočit, uskočila jsem nastranu. Najednou se přede mnou válel Ryan a držel si ruku.
Já: Panebože jsi v pořádku? Já nechtěla.
Ryan: To je dobrý, zahojí se to. To bylo vážně dobrý. Jak jsi poznala, že jsem se na tebe chystal skočit?
Já: Já nevím. Jakobych měla nějaký put.
Ryan: Bylo to hustý.

Zničehonic mě ale někdo držel tak silně, až jsem si myslela, že mi zlomí ruku. Ono i kdyby mi jí zlomil nic by se nestalo, ale šlo o ten princip.

Ryan: Pusť jí. Víš, že k tobě nepatří.

Vytrhla jsem se dotyčnému ze sevření a otočila se na něj. Byl to Mike.

Já: Co ode mě ještě chceš? Běž si za June, ta se ti líbí, ne? A ty jí taky. Nechápu proč se mi líbíš, jsi fakt strašnej.
Mike: Ne Avril stůj, já ti to vysvětlím.
Já: Nic mi nevysvětluj, nemá to cenu.

Otočila jsem se a Ryan taky. Mike se radši neobtěžoval za námi jít. Ryan mi dal ruku kolem ramen a šli jsme domů.

Doma..

Peter: Kde jste byli?

Než jsem stačila vymyslet nějakou věrohodnou výmluvu Ryan za mě odpověděl.

Ryan: Byli jsme trénovat. V lese.
Peter: To je potom v pořádku.
Já: Chtěla bych se jít připravit do školy, mohu?
Peter: Jistě.

Odešla jsem nahoru do pokoje připravit si aktovku a kouknout trochu na učení. I když se toho v mém životě teď hodně změnilo nemůžu přece kašlat na školu.

Nahoru za mnou přišel i Bernie, kterýmu se, jak se zdálo, nový dům moc líbil. Chvíli jsem se učila o historických malířích, ale potom jsem na sobě ucítila něčí pohled.

Koukla jsem se ke dveřím, ale tam nikdo nebyl. Podívala jsem se tedy na okno a tam seděl. Mike. Řekla jsem si, že když před tím budu furt utíkat, nedopadne to dobře.

Já: Co chceš?
Mike: Nech mě, ať ti všechno vysvětlím.
Já: Dobře. Máš 2 minuty.

Jakmile jsem souhlasila Mike začal vyprávět všechno potom, co se se mnou políbil. O tom, že ho June poprosila o tréninky.

Já: A líbí se ti June?
Mike: Jo je hezká a moc milá a..
Já: Stačí. Slyšela jsem dost. Nech mě už být prosím. Já nemůžu.
Mike: Ale notak Avril, přeci mi nebudeš nalhávat, že ke mě nic necítíš. Ty víš, že tě miluju. A vím, že ty ke mně cítíš taky něco víc, je to pravda?

Ano je to pravda Miku. Mám pro tebe slabost. Od první chvíle co jsem tě uviděla ses mi líbil. Ale já mu to říct nemůžu. Nechci to cítit. Mike mě ranil. A už mu nedůvěřuju. Navíc je tu ještě Chriss. To pro mě taky není jen kamarád. Ale tohle Mikovi nemůžu říct.

Já: Ne Miku. Já k tobě nic necítím.
Mike: Je to kvůli tomu pravidlu?
Já: Jakému pravidlu?
Mike: Ty o tom nevíš?
Já: Co bych měla vědět?

Najednou cvakla klika. Rychle jsem se otočila. Ve dveřích stál Peter.

Já: Já ti to vysvětlím.
Peter: A co? Že máš otevřené okno?

Otočila jsem se zpět na okno. Mike tam nebyl. Asi rychle zmizel. Nechtěl, aby ho tu někdo viděl. Řekla jsem si sice, že ho už nechci vidět, ale potom co nakousl nějaké tajemství jsem se s ním znovu setkat prostě musela.

Já: No, ano. Ráda poslouchám zvuky ptáků a šum větru.
Peter: Ach ano. To taky miluju. No přišel jsem se na tebe jen podívat.
Já: Jo já se učila no.
Peter: To je dobře. Dneska mám noční, takže doma budete s Ryanem sami.
Já: Jo neboj, já žádnou párty pořádat nebudu.
Peter: To jsem rád.

Pak se otočil a odešel. Počkám až Peter odjede a pak se vydám stopovat Mika. Chci vědět to co nakousl. A před tím mě nikdo a nic nezastaví.

Počkala jsem tak čtvrt hodiny. Potom jsem vylezla oknem a šla do lesa. Mike je tam vždycky. Šla jsem pomalu abych kdyžtak zaslechla šustění listů. Ale nic. Nikde ani živáčka.

Půl hodiny jsem tam chodila. Mike se neukázal. Tak jsem to vzdala a šla domů. V okně jsem našla lísteček se zprávou.

Musím teď na pár dní odjet Avril. Až se vrátím promluvíme si. Mike.

Zase mě píchlo u srdce. Odjel. Nemohl mi to říct. Zase další tajnost. Proč to dělá? Vlezla jsem si do postele a chtěla jsem si pustit nějaký film. Nevěděla jsem jaký, tak jsem se šla podívat do takového bloku, kam si zapisuju všechny filmy. Pak se otevřelo okno a dovnitř skočil Chriss.

Chriss: Ahoj, co děláš?
Já: Vybírám film na dnešní večer.
Chriss: Stalo se něco?
Já: Mike..

Jakmile jsem vyslovila to jméno Chriss ke mně přišel a obejmul mě.

Chriss: To nic to bude dobrý. Teď si užij poslední víkendový večer.

Otočil se oknu. Chystal se odejít.

Já: Chrissi?
Chriss: Ano?
Já: Nemohl bys tu prosímtě zůstat se mnou?
Chriss: Jasně.
Vzala jsem notebook do ruky a začala hledat LOL, film, který jsme s Chrissem vybrali na dnešní večer.

On si mezitím sedl na postel. Když jsem ho našla, šla jsem si sednout k němu.

Asi tak ve čtvrtce filmu jsem začala být ospalá. Ale já jsem ještě nechtěla jít spát. Začala jsem přemýšlet o nás s Chrissem. Cítím k němu něco víc? Určitě ano, jinak by tu se mnou teď neležel v posteli. Myslím, že jsem se do něj tak trošku zamilovala. Mike mi jen popletl hlavu.

Já: Chrissi?
Chriss: Ano?
Já: Já myslím, že jsem se do tebe tak trošku zamilovala.
Chriss: Vážně?
Já: No asi ano.
Chriss: To jsem rád, že nejsem sám co se zamiloval.
A pak mě políbil.

Další část je hotovááá :) Děkuju za 300 reads!! Je to neuvěřitelné <3 určitě čekejte další díly s novými postavami. A možná i novou knížku.. :)