Seděla jsem u okna a jen tak koukala do blba. "To je zase den..!"Řekla jsem.Venku opět pršelo,už asi čtvrtý den.V tom mě zavolal táta "Deniseee! Oběěěd!"Za křičel na mě z prvního patra.Šla jsem dolů.Sedla jsem si ke stolu a beze slova jsem začala jíst. K jídlu jsem měla jeho výborné francouzské brambory. Vžycky mi od něho chutnaly.Když jsem dojedla,uklidila svůj talíř a vtom mi řekl: "Zlatíčko vím jak se cítíš..I mě chybí,ale zkus více komunikovat,zítra jdeš přece do školy"Svoje slzy jsem držela v sobě,protože když někdo začal mluvit o ní,tak se mi chtělo strašně brečet."Ale já do školy nejdu!!"Zařvala jsem na něho,protože jsem tam prostě nemohla,už z důvodu jak by mě všichni litovali...Odešla jsem do svého pokoje....
Už je to 5 měsíců, co tu není.
"Ach,mami.." Sedla jsem si opět k oknu a hleděla zase do blba.Vysedávala jsem tam hodiny a hodiny...Byl už večer. Tak jsem si šla dát teplou vanu s tunou pěny,kolem ní jsem si dala asi 40 svíček.Po necelé hodince jsem vylezla z vany a s ručníkem okolo sebe,jsem šla do pokoje.Šla jsem ke skříni a zvala si bílé tílko na spaní a k tomu černé kraťasy.Koukla jsem na hodiny,bylo kolem dvanácté.Šla jsem rovnou k posteli a lehla si a usnula :)
*Sen, co se dělo v den matčiný smrti
Byly jsme na oslavě máminy kamarádky Rose a já jsem tam s mamkou seděla u stolu a skvěle se bavily.Najednou jí někdo zavolal šéf,že musí do práce.(Máma dělala pro FashionWorld,byla pravou rukou jejího šéfa,který se jmenuje Anthoni Lopez,což není zas tak podstatné.)U Rose jsem tam s tátou zůstala sama,šli jsme domů asi kolem osmé anebo deváté hodiny.S únavou jsem si lehla na postel a usnula....
Crrr Crrr Crrrrrr .. Leknutím jsem se probudila,podívala jsem se na hodiny a bylo půl jedenácté večer. "Kdo to ku*va je?"Šla jsem dolů otevřít.Jelikož mají rodiče pokoj na proti mě, tak jsem uviděla tátu "Kdo to je?"Zeptala jsem se ho. "Asi mamka,musela si zapomenout klíče" Odpověděl mi. Pro jistotu jsem sním šla dolů.Když táta otevřel dveře stáli tam dva policisté. "Vy jste Pan Daniels?" "Ano to jsem,stalo se něco?" Vystrašeně se ho zeptal.."Můžeme jít do vnitř?" Slušně se ho zeptal jeden ze strážníků."Pojď te dál" Šel na stranu a tím jim dal prostor vejít dovnitř.Všichni jsme se přesunuli do obýváku kde jsme se posadili na gauč."Vaše žena,paní Jane Danielsová...byla brutálně napadena ..vlčí smečkou co tu pobíhá kolem...." Začali mi téct slzy "A je v pořádku??Jak to sní vypadá?" S berek jsem se jich zeptala."Bohužel paní Danielsová...To nepřežila...Její poranění byly dost vážná a ztratila dost krve" Já i táta jsme začali nehorázně moc brečet...Potom jsem odešla do svého pokoje a od té doby nemluvím,ale pomalu se z toho dotávám..:)Dodnes ty nebezpečné psi nechytli..
.
.
*Druhý den ráno
"Miláčku vstávej..Musíš do školy.."Něžně mě probudil.. "Dobré ráno Denny" Řekl a usmál se na mě.
"Né já nechci..." Řekla jsem a přes hlavu jsem si dala polštář. Bez žádných jiných řečí odešel.. po dvou minutách přišel a měl u sebe houkačku(nevím jak se tomu říká,ale je to strašně nepříjemný:DD)Samozřejmě zahoukal. Leknutím jsem spadla na zem a on dostal strašný výtlem po dlouhý době jsem se sním smála."Snídani máš na stole,beruško" Usmál se na mě a odešel dolů.
Jako první jsem šla do koupelny kde jsem si uděla ranní hygienu.Šla jsem ke skříni a vzala jsem si,jelikož svítilo sluníčko a bylo nejmíň 25 stupňů,bílé kraťasy a růžové tílko.Pak jsem si vyžehlila vlasy a odešla do koupelny se namalovat. Když jsem byla hotová,šla jsem do kuchyně pro snídani.Najedla se a byl čas se vypravit do školy..Přesunula jsem se ke vchodovým dveřím,kde jsem si z botníku vzala klíče od auta a nasedla do auta.Když už jsem byla na místě,čekela na mě moje nejlepší kamarádka Jennifer.Hnedka jak jsem vystoupila z auta,řítila se na mě a obejmula mě."Chyběla jsi mi."Řekla mi,když jí začali téct slzy.Ona byla vždycky strašně moc citlivá,hodná byla jako anděl.To jsem na ní vždycky milovala."Jak se cítíš?" Řekla po tom,co se ode mě odtrhla.
