Začala jsem máminýma věcma.Přebírala jsem je a narazila na nějakou knížku..Vypadala tak staře,měla kůžecí kryt a byla taková neobvyklá,ani nápis neměla.Se samou zvědavostí jsem ji musela odevřít...Se zvednutým obočím jsem do ní koukala, co je to za blbost...Asi nějaká sci-fi..Knížku jsem dala ..No spíš hodila na stranu,ale ona spadla rozevřená někam úplně jinám.Když jsem jí zvedla byl v ní dopis a na tom dopise napsaný
*Pro Denise*
Moje malá beruško, jestli tohle čteš jsem nejspíš už po smrti.O tomto dopise neví nikdo,jenom já a ty.
Musíš teď pozorně číst každé slovo,každou větu prostě všechno.Víš,nejsem jen tak obyčejná zástupkyně ředile,ale také lovkyně upírů.Ano čteš dobře upírů.
Asi si teď myslíš,co je to za blbost,ale je to bohužel tak. Jak už víš,ve městě řádí jakási "smečka vlků" ,přesněji řečeno smečka upírů.Musíš si dávat veliký pozor,koho si zveš do domu!! Nikdy jsem toto dělat nechtěla,ale musela jsem..Moje matka,babička,pra-babička,pra-pra-babička,..To dědily už od pradávna..Když půjdeš pod schody ve sklepě,zjistíš že je tam otvor,ale je samozřejmě schovaný určitě ho najdeš jsi přece po mamince:) Tak je tam tajná chodba,která vede do třech místností jedna vypadá jako kdyby jsi byla ve vězení,tak jsem strkala upíry,které jsem nachytala a pak je vyslíchala,když jsem nic nezjistila jednoduše jsem je zabila. V druhé místnosti jsou zbraně a tak a v té třetí tělocvična.
Neboj se ničeho.Za pár dní možná měsíců za tebou příjde můj dobrý přítel..Veř mu. Jmenuje se Guru.Je z Indie ..On už ti pomůže.Lásko moje..Vím,měla jsem ti to říct dřív,ale to vážně nešlo.Táta o ničem neví.Hlavně mu nic neříkej.A musím tě o něco ještě poprosit.Vzpomínáš si jak si slavila 16-cté narozeniny a jak jsem ti dala ten přívěšek stím fialovým kamenem?Ten pořádně hlídej ,jako oko v hlavě. Nesmějí ho dostat.Kdyby ho dostali byl by konec...Ale nechci tě stresovat..Ty to určitě zvládneš jsi přece po mě.
Mám tě ráda zlatíčko a chci,aby jsi věděla,že jsem pořád s tebou.Vždycky zůstanu s tebou.
Miluji tě! Máma
S otevřenou pusou jsem koukala na ten papír co mi tu nechala.Nechápala jsem ..Měla jsem plno otázek.Upíři? Jak jako upíři?Jsou to přece jenom báje..To nemůže bejt skutečný.Říkala jsem si nechápavě v hlavě.
Musela jsem se jít podívat o tom tajném vchodu do dalších místností.Když jsem po dlouhých deseti minutách otevřel ten vchod ucítila jsem nehorázný zápach.Automaticky se rozsvítili světla.Šla jsem kolem mřížovaných dveří a slyšela takové volání o pomoc.S troškou strachem jsem otevřela dveře byli tam další,ale ty byli ze železa a tam okénko..Koukla jsem se dovnitř a tam byl člověk .Neváhala jsem ani minutu a otevřela jsem je.Ale pak mi došlo,že tam máma mučí upíry a že to nejspíš bude jeden znich.
"Proosíííím"Stěží mi pověděl. "Jak se jmenuješ?"Zeptala jsem se ho."Angeel..Prosím pomoc mi,než se ta ženská vrátí.."Už mu skoro nebylo rozumět."Myslíš moji mámu?A nemám jí zavolat?"Chtěla jsem ho poděsit a docela se mi to povedlo.."Neee jen to né..Prosím dej mi napít ..Tam za tebou je lednička.." Ukázal někam za mě.Chvilku jsem váhala,ale když jsem ho viděla jak tam tak leží a je bezmocnej musela jsem mu pomoct..I když to je upír."Na.." Hodila jsem mu sáček s krví."Musíš mi ji otevřít já to nezvládnu.."Podíval se na mě svýma zářivě šedivýma očima. "Měla bych zavolat mámu.." Řekla jsem mu,aby si myslel,že je blízko,takže když něco udělá tak ho jak ona měla ve zvyku zabije."Okeej.." Jenom dodal."Vydrž pro něco si dojdu.." Odešla jsem a zavřela za sebou pro jistotu dveře,takže se ten upír nemůže dostat ven. Hledala jsem druhou místnost s těmi zbraněmi,ale vlezla jsem do tý tělocvičny.."Páánii..."Řekla jsem s otevřenou pusou.Byla obrovská!Snad větší než náš celý dům.A to že je docela veliký.Když jsem se vynadívala šla jsem k posledním dveřím."OMGááát"Další udivená moje slova. Bylo tak zbraní jak pro armádu a pak jsem uviděla takovej kostýmek..Byl celý černý a z kůže..Tak kůže byla celá lesklá,takže se to chvilkama podobalo latexu:D.Byl fakt moc pěknej no mámin vkus..Stála tam cedulka "Pro tebe zlatíčko máma<3" .."Děkuju mami"Řekla jsem s nadšením,páč byl to fakt moc pěknej a taky dost sexy.
Vzala jsem si tam fakt moc pěknej nůž.Šla jsem zpátky za ním.Za tím Anglem,měl fakt moc pěkný jméno.Když už jsem byla u něho zazvonil mi telefon..Volal mi Justin..Chvilku jsem váhala,ale nakonec jsem to zvedla.
Já: Haloo??
Justin: Ahoj Denny..Ehmm máš teda čas?
Já:Ježiš...Promiň Justine..Zapoměla jsem ti odepsat..Půjdu s tebou ráda.
Justin:Ok,jsem rád ..A co děláš zrovna teď?
I když jsem ho neviděla,tak jsem věděla,že myslí na něco nekalého.
Hooném něco si vymysli Denisee no táák.Nemůžu mu říct,že zrovna krmím upíra ..Asi jak by to znělo?
Já:Ehmm...Zrovna vařím oběd
Justin:A můžu se stavit??
Já: No..Jo. usmála jsem se jak trubka.
Justin:Ok budu tam za 45 min .
Než jsem něco stačila říct zavěsil.A kurva řekla jsem si potichu. "Copak?"Přítel neví co děláš?"Řekl.
"Cože??Do toho ti nic není!"Vyjekla jsem na něho mezitím co jsem rozřízla ten sáček s krví.
Krev mi vytekla i na ruce a já mu to rychle podala seděla jsem na proti němu a koukala jak tu krev do kapičky vysál. A pak mi došlo,že mám celé ruce od krve a on se na mě divá ..To není kurva dobrý. Najednou se na mě vrhl a začal mě kousat."Pomooc!!"Řvala jsem jak o život a to doslova. Já jsem tam jen tak ležela,mezitím co mi pil krev už jsem pomalu usínala a slyšela nějakou ránu a pak tma.Nic než jen tma.
*Justin
"Justine,dneska to odpadá."Volal mi Dave."Okej" Řekl jsem do telefonu a položil to.Šel jsem rovnou k Denise. Pořád jsem na ni myslel.Byl jsem už u jejího domu.Její táta tam nebyl,páč tu bylo jenom její auto.Ještě jsem se upravil v zrcátku a šel za ní. Zazvonil jsem,ale nikdo neotevíral a,tak jsem vešel dovnitř..Nikdo tu nebyl,ale po chvilce jsem slyšel rámus,který vycházel ze sklepa.Když jsem sešel dolů bouchla mi do tváře silná vůně krve.Lidské krve. Neváhal jsem ani minutu a utíkal směrem k vůni. A co jsem neviděl. "Angel!!Přestaň!!"Vyjel jsem na něho,když jsem viděl jak je nad Denise a pije jí krev.Ihned jsem ho od ní odstrčil a nastal boj."Bieber?Co ty tu děláš?"Zeptal jsem mě."Tak tady si celou dobu byl?"Ignoroval jsem jeho otázku a zeptal jsem se na něco jinýho.Jenom se rozuřil a praštil mě tak,že jsem upadl a on zdrhnul.Běžel jsem za ním,ale když už byl u vchodových dveří zastavil se."Copak ??Ty nemůžeš jít ven co?"Zasmál jsem se na něho,ale tím ďábelským smíchem. Jenom jsem vzal kolík,který jsem měl za pasem a bodl ho do srcde.
Když bylo po všem utíkal jsem zase za Denise."Denise!Denise!Zbuď se!" Trošku jsem jí poplácal po tváři."Coo-co je?"Stěží mi odpověděla.Ihed jsem jí zval do koupelny a ošetřil rány.Díky bohu se Angel nedostal k jejímu krku,jen k zápěstí.Ránu jsem jí zašil a dal jí do jejího pokoje a zůstal sní.Doufám,že neví o mě a klukách.Tahle věta mi kolovala hlavou až do tý doby,než jsem usnul.
*Denise
Známá vůně mě probudila.Ležela jsem u sebe v pokoji a měla jsem nehoráznou žízeň.Koukla jsem se vedle sebe a tam ležel Justin.Nechtěla jsem ho budit a tak jsem tam jen tak ležela a koukala jak spí,ale za chvíli se probudil."Jak se cítíš?"Zeptal jsem se a jemně ji políbil na líc."Teď už líp"Usmála jsem se na něho."To co se stalo tam dole..." " Vím o upírech.." Zarazil mě. "Jak to víš?" Se zvednutým obočím jsem se ho zeptala. "Máš mě ráda?" Zeptal se mě. "To je jasný,že mám!"Podívala jsem se na něho a nechápavě se tvářila. "Víš..Od tý doby co jsem tě viděl..Jsem se do tebe zamiloval..Nechci,aby ti někdo ublížil,záleží mi na tobě Denise."Jeho slovy jsem byla zaskočená."Jak víš o upírech?" Zvýšila jsem hlas. "Já..Já jsem upír." Nepodíval se mi ani do očí. Popadla jsem lampičku do ruky a vyděšeně jsem na něho řvala "Vypadni!" "Denisee já jsem pořád stejný" vstal z postele a ruce dal před sebe,jako že mi nic neudělá."Jdi pryč!"Zopakovala jsem. "Veř mi,nikdy bych ti neublížil.."Jeho oči mi koukali přímo na ty mé."Prosím ..Jdi pryč"Řekla jsem už s větším klidem a koukala někam jinám,ale jen ne na něho. A on odešel....
Tak jak se Vám líbila tato část?? :)
