*Ráno
Ranní paprsky mi ozařovali tvář.Ležela jsem vedle něho a koukala jak spí.Byl tam sladký. Usmála jsem se. "Proč se směješ?"Zeptal se mě,jako kdyby mi viděl do obličeje,ikdyž má oči zavřené.
"Jak víš,že jsem se usmála?"Se zvednutým obočím a usměvem jsem se na něho dívala dál.
"Jsem upír..Já musím mít oči všude"Rukama se podepřel a usmál se na mě.
Přítáhla jsem se k němu a políbila jsem ho a rty,ale to bohužel netrvalo dlouho,protože někdo zazvonil na zvonek.
"Grr..Bože,jestli to bude Jenny,tak ji vlastnoručně zabiju."Zamumlala jsem.
Vzala jsem si na sebe Justinovo tričko a svoje kraťasy co ležely vedle. "Hele,radši se obleč" Řekla jsem mu mezi dveřmi a mrkla jsem na něho a on se na mě opět jenom usmál.
Když jsem seběhla schody a odevřela jsem dveře.
"Žádný peníze Vám nedám.."Oči jsem protočila o 360 stupňů.
"Ty seš Denise?" Zeptal se mě ten chápek. "Tak to Vám může být úplně ukradený jak se jmenuju." Trošku jsem na něho vyjekla.
"Posílá mě tvoje matka" Usmál se na mě a věděl,že mi dochází kdo to je.
"To Vy jste ten Gara,Giri,Gaba..?" Nemohla jsem si vzpomenout jak se to vlasně jmenuje.
"Guru" Usmál se. "Okej,tak kde si mám vybalit?" Zeptal se mě . "Počkat jak jako vybalit? Nemůžete tu být. Táta se zítra vrací z pracovní cesty." Vyhrkla jsem na něho.
"To je v pohodě..On už o mě ví."Řekl a bez dovolení vešel dovnitř.
"Počkat ..On ví o upírech??" Zavřela jsem dveře.
"Nee..Ale když si byla ještě malinká,tak jsme byli přátelé,ale pak jsem musel odjed zpět do Indie,kvůli rodině a tvá matka mi poslala dopis,že se mám o tebe postarat a naučit tě co ona bohužel nestihla.." Řekl a prohlížel si náš dům."Páni je to tu pořád stejné." Usmál se a šel do kuchyně a mezitím přiběhl i Justin."Kdo je to?"Zeptal se mě.
"Poslala ho moje matka...Je tu od toho,aby mě naučil jak zabít upíry" Řekla jsem mu tiše.
"Ehm..Denny? Já jsem taky upír." POšeptal mi do ucha a znělo to,jako když má strach.
"Co budeme dělat?" Zeptala jsem se ho. Ale v tom se vrátil Guru.
"Joo mě to bylo divný,že by si měla svoje tričko takhle veliký."Smál se.
Šel směrem ke mě a k Justinovi.
"Já jsem Guru" Podal ruku Justinovi,jakože na seznámení.
"Justin"Podal mu ruku. Ale jak mile se ho Justin dotknul,tak Gurovi došlo asi co je Justin zač.
"Upír" Řekl a pustil Justinovi ruku a ihned vytáhl kolík co měl za zády zastrčený pod hábitem.
"Néé!"Zařvala jsem a postavila jsem se mezi Gura a Justina.
"Je to upír!Musíme ho zabít!"Řekl a znova se napřáhl.
"Né!Justin není takovej!Je úplně jinej než ostatní!" Snažila jsem se ho uklidnit.
"Počkat..Ty o něm víš,že je upír??A to si ho nechala spát vedle sebe??"Dával mi menší kázání.
"Ano,protože mu věřím!!" Koukla jsem se mu přímo do očí a on se otočil a odešel do sklepa,spolu se svými kufry.
"Mám odejít?"Zeptal se mě Justin. "Asi jo,ale zavolej mi,ok?"Otočila jsem se a dala jsem mu pusu.
"Miluju tě."Řekl mi a já se jenom usmála a políbila ho ještě jednou."Měj se" Rozloučila jsem se sním. "Pa."A zabouchl dveře.
A já jsem šla si vzít tepláky a nějaký tílko a poté jsem šla hned za Gurem.
"Hej" Řekla jsem,když jsem byla u vchodu do tajné chodbičky .
"Jsem tady v tělocvičně."Ozvalo se.
Šla jsem dál. A vešla jsem do dveří.Jak měl na sobě hábit.
Měl krásně vypracované svaly a jak tam bouchal do toho pytle.No prostě jsem slintala..
"Tak co umíš?"Přestal a zeptal se mě.
"Ehm..."Nestačila jsem doříct,páč mě přerušil"Takže nic..Super.."Řekl otráveně.Asi protože chodím s upírem..Možná chodím.
Jelikož sním nebyla moc řeč šla jsem nahoru.
*Půl osmé večer
"Vztávej"Budil mě Guru
"Co jee??"Řekla jsem rozespale."Jdeme se učit" Řekl."Jako co?Ale já jsem spala a jsem unavená."Řekla jsem mu a myslela jsem,že mě nechá spát dál..Zbytěčně."Zabijíš upíry.Musíš být připravená na cokoli."Řekl a zase semnou cukal. "No jo už jdu"Zvedla jsem se."Okej převlečená seš tak jdeme na věc."Usmál se a šel do sklepa a já za ním.Šel do posilovny a ještě do místnosti co byla vedle. Vzal tam tašku a šel zase nahoru-
"Kam jdeš?Myslela jsem,že mě něco naučíš." Nechápavě jsem ne něho koukala.
"Taky jo"Usmál se."Nejlíp se naučíš,když se do nějaký situace dostaneš." A šel dál. "Počkej to jako jdeme ven?"Zvedla jsem obočí a nechápavě jsem na něho zírala.
"No jasně" Usmál se a šel a já běžela za ním.
"A co když mě zabijou,jako moji matku??"Zeptala jsem se ho.
"Neboj budu tam s tebou." Usmál se .Pořád se smál.Nechápala jsem to.
"A vem si i nějakou bundu na hřbitově bude zima."
Radši jsem nic neříkala a vzala si bundu.
*Cesta na hřbitov
"Jak si se seznámil s moji matkou?" Zeptala jsem se ho po minutách trapného ticha.
"Zachránila mi život před upíry.Málem ze mě vysáli duši a ona tam najednou vlítla a všechny do jednoho zabila.Joo..Ona byla fakt výborná.Všichni upíři se jí báli." Vyprávěl mi.
"A ty si věděl o upírech,ještě předtím,něž tě napadli?"Další moje otázka.
"Ano.Hledal jsem tvoji mámu.Přál jsem si sní "pracovat"."Kouknul se na mě a usmál se a já mu opětovně úsměv vrátila.
Byla už docela dost tma a my stáli před vraty od hřbitova.
"Tak co bojíš se?"Zeptal se mě. "No docela jo." Strachy jsem se docela třásla . "Pamatuj si,musíš mířit na srdce a nebo musíš useknou hlavu,ok?" Dával mi rady.
"A bude z nich téct krev?" Zeptala jsem se.
"Když se netrefíš tak jo." A co když se trefím?"Hned jsem se ho zeptala. "Promění se v prach" Odevřel dveře a já se silně nadechla a vstoupila dovnitř.