Drahá Hermiono...

Kapitola 6. - V restauraci se čas od času může něco přihodit.

PA: Zdravím vás! Zase mi to mooc dlouho trvá, já vím.. Měla jsem spisovatelský blok. Ale myslím, že už to pomalu překonávám. A opravdu se pokusím přidat příští kapitolu co nejdříve, slibuju. :) Tak, a teď dost keců, tady je další kapitola, ve které se zase nic neděje.. Užijte si to! :D

6.kapitola

Hermiona na svou vidličku ledabyle nabodávala poslední zbytky salátu, zatímco mladý Malfoy ji se sklenkou vína pozoroval. Brunetka měla nalité to co Draco, ale usoudila, že jí stačilo jen ochutnat, nikdy moc nebyla na alkohol (tedy, pokud se nepočítá máslový ležák, který se ovšem opravdu počítat nedá). Pohrávala si na talířku s posledním rajčetem, když na sobě opět ucítila jeho pohled. Vždycky opatrně vzhlédla k chlapci, jakmile se její tmavohnědé oči střetly s jeho šedými, uhnul pohledem a předstíral, že jej velice zajímá obraz za brunetčinými zády, nebo odstín jeho vína. Hermiona to nechávala být. Většinou se letmo usmála jeho směrem a opět sklopila pohled ke svému talíři.

O tom, jak před pár hodinami před vstupem do restaurace zpanikařila, nepadlo ani slovo, ani o tom, že ji Draco Malfoy políbil. Sice jenom na tvář, ale políbil.

Jakmile dívka odložila vidličku na talíř s tím, že již nebude pokračovat v jídle, okamžitě se u jejich stolu objevil číšník.

„Budete si přát ještě něco, pane?" zeptal se opatrně.

„Zaplatíme." řekl prostě Draco.

„J-jistě," vykoktal číšník, a vytáhl účet a pokusil se ho položit na stůl. K jeho velké smůle papírek sebral vítr, a snesl jej na zem.

Draco zakoulel očima.

Mladý číšník se rychle sehnul a chňapl po lístečku, který už už chtěl letět dál. V rychlosti se postavil a praštil se hlavou do hrany stolu.

Hermionino nedopité víno se rozlilo po stole a zabarvilo celý doteď-bílý ubrus.

Draco urychleně sklenici sebral, ale ničemu už tím nemohl pomoct, jelikož v ní už nezůstala ani kapka.

„J-já, om- omlouvám se!" vyhrkl rychle a pokusil se právě nadělaný svinčík uklidit.

„To je v pořádku, obdařila ho Hermiona úsměvem, „Jen bych být vámi ten ubrus okamžitě odnesla do pračky, jinak vám z něj ta barva už nikdy nepustí." poučovala ho.

Číšník několikrát pokýval hlavou „A- ano, děkuji." zamumlal a rychle spěchal s ubrusem pryč.

Když se vrátil, Draco mu do ruky vtiskl určenou částku peněz.

„J-ještě jednou se m-moc omlouvám," huhňal chlapec zatímco pomáhal Hermioně od stolu.

„Nic se přece nestalo," konejšila ho brunetka s úsměvem. „Vy jste zde nový?" zeptala se, aby přivedla hocha na jiné myšlenky.

„A-ano." odpověděl a sklopil hlavu.

„Jde to vidět," zašeptal Draco tak, že jej slyšela pouze brunetka.

Dívka ho jemně nakopla do holeně.

„Au!" postěžoval si chlapec, zatímco pomáhal brunetce do kabátu.

Jen se na něj zašklebila.

„Doufáme, že se opět brzy rozhodnete využít našich služeb."Loučil se s nimi jejich číšník. Hermiona se na něj s lehkým pokývnutím usmála, Draco jen něco zahučel a společně vyšli z restaurace.

Venku se udělala ještě mnohem větší zima, tak si Hermiona přitáhla čepici víc do čela, pořádně se zabalila do šály a vrazila ruce do kapes.

„Proč prostě nepoužiješ ohřívací kouzlo?" zeptal se nechápavě Draco.

„To kouzlo tě neochrání před nachlazením." namítla. Vytáhla z vnitřní kapsy kabátu svou hůlku a s jedním neverbálním kouzlem se chlapci kolem krku objevila pořádně teplá šála. Brunetka se usmála, přistoupila k blonďatému chlapci blíž, a pár jednoduchými tahy šálu upravila tak, že Draco neměl jediný důvod si stěžovat.

Proto se na ni jen vděčně usmál.

Odpověděla mu pokrčením rameny.

...

Draco trval na tom, že ji doprovodí domů. Nic nenamítala. Cestou si povídali. Už si nedovolil ji znovu chytit za ruku, nikdy by to nepřiznal, ale měl strach.

Před vchodovými dveřmi se zastavili. „Uvidíme se?" zeptal se.

„Jestli chceš," pokrčila rameny brunetka.

„Napíšu ti, Grangerová." věnoval jí samolibý úsměv. Konečně to byl zase on.

„Dobře," odpověděla mu.

„Dobře." pokýval hlavou.

Počkal, dokud neodemkla dveře, a nevešla dovnitř. Pak se přemístil.

Zavřela dveře, a s úsměvem na rtech se svezla po zdi na zem. Hodnou chvíli tam jen tak seděla.