Light page of the prison [CZ Larry Stylinson]

Three

Harry

Nah, dneska mě převážejí. Dostal jsem 20 let, no to bude fakt skvělé.

Když jsem vešel, naproti mě stál kluk. Mohlo mu být okolo 25, více ne. Nedostatky spánku a sexu udělaly dost a tak, když jsem se na něj podíval, dokázal jsem si ho představit, jak leží svázaný na posteli, nahý a já se ho chystám znásilnit. Jak křičí. Musel jsem se usmát, čehož si asi všiml a tak se otočil. Měl boží modré oči. Žádná má oběť modré oči neměla.. Tohohle kluka musím dostat. Ať se mu to líbí nebo ne. A počítám s tím, že se mu to moc líbit nebude. Ale mi ano. Pamatuji si oči od každé oběti, ale modré oči... Ne, myslím, že ne.

.

„Harry, je čas na snídani." Ležel jsem v posteli. Sice jsem nespal, ale co tady má člověk dělat jiného, že. „No tak, vstávej. Já to s vězni ještě neumím a nechci hned řvát." Aha. Takže někdo nový, no, lépe sis vybra nemohl, Stylesi. Nad svou poznámkou jsem se zasmál a konečně jsem vstal. Podíval jsem se na něj, do těch jeho modrých studánek, které mě včera tak... zaujaly?

„Takže jsi nováček, jo?" řekl jsem přidrzle. Trošku zalapal po vzduchu, což se mi zalíbilo. Bojí se mě.

„Ne, u-už jsem tady r-rok." Takže rok. No fajn, zas takový nováček, jak jsem si myslel, není, no nevadí.

„Aha. Tak jdeme, ne? Mám docela hlad."

„J-jo, j-jasně. Jen ti budu muset dát pouta."

„Jo, v klidu." Nechci jej nějak vystrašit, a co jsem slyšel, ta tady je jeden strážce na každého, takže pokud se nerozhodne, že mě nebude chtít, zřejmě mě nějakou dobu, v což doufám, bude doprovázet všude. Toho musím využít.

Avšak jsem ho nechtěl postrašit hned na začátek, a tak jsem ho první cestu do jídelny, nebo kam mě to vůbec vedl, neprovokoval. Byl jsem hodný. Ale Harry Styles neumí být hodný, tenhle týpek opravdu ne. Sice mi mnoho lidí říká, že vypadám jako anděl, a když se jich pak zeptám, jestli by si mě dokázali představit například jako masového vraha, jen kývají záporně hlavou. Vidíte, tohle mi hodně pomohlo.

Snídaně byla za trest. V životě jsem na snídani vločkovou kaši s čímsi, čemu říkají jablečná dřeň. A doufám, že jíst ani nebudu. Konečně si pro mě přišel Louis. Rozhodl jsem se ho zeptat na pár maličkostí.

„Louisi, ehm. Jídla jsou tady vždy stejná?"

„Co? Ne." Zřejmě byl mou otázkou zaražen.

„A jako jak často se mění?"

„No nevím přesně, protože já jím svoje jídlo, ale myslím, že ob den."

„Aha. Hm... Jsi gay?"

Louis

„Aha. Hm... Jsi gay?" No kurva. Co teď. Nesmím moc dlouho přemýšlet, protože to na mě určitě pozná. Ale proč zrovna tahle otázka?

„No, já."

„Kurva, neříkej mi, že ne. Chvíli jsem tě pozoroval, a takhle opravdu nechodí normální chlap a navíc máš na chlapa moc ženský zadek." A jsi v prdeli, Tomlinsone. A co teď? Říct osobě, která znásilnila dvacítku maých chlapců, že jsi gay, nebo ne?

„Já. Zřejmě jsem."

„Jak zřejmě? No tak Lou." Přesně v tuto chvíli zasáhl mé citlivé místo. Oslovení „Lou" používal jen Nick, můj bývalý přítel, pro kterého bych kdysi dal život. Jenže on mě hnusně podvedl. Naštěstí už jsme byli u cely. Jednoduše jsem ho tam poslal a rozvázal mu pouta. Mlčel jsem.

Harry

No tohle si s ním ještě vyřídím. Ale 100% je. Vždyť takhle ženský zadek nemůže mít normální chlap. A ten hlásek. No, Stylesi. Nakonec ještě znásilníš kluka, kterého vlastně přitahuješ. Věřím, že se mu moc nelíbím, ale já to myslel jako tak, že jsme stejného pohlaví.

.

Když pro mě znova přišel, hodiny, které mám nějakým zázrakem v cele, ukazovaly půl jedné. Zřejmě byl čas oběda.

„Ještě mi něco dlužíš. Jsi gay? Ano nebo ne?" Harry Styles nikdy nezapomíná, tohle si zapamatuj...

„Když ti to řeknu, v čem ti to pomůže?"

„No budu vědět, že když bude stát řeč, jestli mám s tebou řešit vagíny nebo vymrdané zadky."

„Ok, takže se to nedozvíš."

„Ale no tak, Lou." Tohle oslovení mu zřejmě vadilo, protože když jsem mu ho řekl poprvé, zamračil se. „Lou.."

„Jsemgay."Procedil mezi zuby a zřejmě si myslel, že tomu nebudu rozumět. Spletl se hošánek...

Tessí