Pomoc...

Ahoj...

Ahoj. Jsem Lara Black a je mi 14. Bydlím s mámou v New Yorku a táta.. táta je bůhví kde. Utekl během nebo spíš těsně po mém porodu. Tenkrát prý pozorně sledoval, jak lezu ven a když se ozvala věta: "Je to holčička!" se otočil a odešel. Nevrátil se. Nikdy. Máma to nesla těžce, vystřídala od té doby hodně partnerů, ale žádný se mnou moc dlouho nevydržel. Už od malá jsem "vraždila" moje panenky, plyšáky, no prostě hračky. Proč? Svým způsobem je to zábava. Myslíte si, že někdo trpí víc než vy. Je to uklidňující. Já vím. Jsem jiná. Ta divná. Nejsem emo. Ale mě je to jedno. Všechno je mi jedno. Je mi jedno jestli budu stát nebo sedět, Je mi jedno že mám jiný styl, je mi jedno jestli mě zabijete vy nebo žralok, nebo mimozemšťan. Teda, bylo mi to jedno.