Zamilovala jsem se do upíra!

3.část

Dnes je první den,kdy jdu do nové Los Angeleské střední školy.Těším se,ale na druhou stranu mám ale i strach,jestli rychle zapadnu nebo ne,jestli mě budou šikanovat,jestli si najdu přátelé,jestli si najdu nějakého kluka,apod..Ale největší strach mám z toho,jak ty děcka se ke mě budou chovat!!Za hodinu mi jeden autobus do školy,tak vylezu neochotně z postele,jdu do koupelny,dám si ranní sprchu,jdu do pokoje rovnou ke skříni a otevřu jí,nečekaně.Vezmu si na sebe-viz media.Dala jsem si ještě do kabelky iPhone 6+ a sluchátka,samozřejmě propisku a šla jsem dolů se nasnídat.Na snídani mi táta udělal lívance s džusem k pití,dneska má volno,takže mi udělal i svačinu.Jdu pomalu,ale jistě na autobusovou zastávku,a vidím tam plno teenagerů a malých dětí kolem 10 let.Přijede ten žlutý školní autobus,nastoupím jako druhá.Sednu si doprostřed k oknu a dám si do uši sluchátka a začnu poslouchat písničky od Justina Biebera apod..Za chvílí zastaví autobus,já vystoupím a octnu se před školou velkou,tak velkou jsem ještě nikdy neviděla!!3la přímo k té budově,a začala jsem v takové velké budově hledat ředitelnu,ale jak jsem se dívala po dveřích jestli tam není náhodou napsané ředitelna,tak jsem omylem do někoho vrazila a když jsem se podívala kdo byl ten dotyčný,do koho jsem vrazila,tak jsem se nestačila divit.Byl to nějaký o hlavu vyšší ale sexy kluk.Hnědé oči,vlasy hnědé a vyčesané na horu,rty plné a byli v úsměvu,ale v očích jsem viděla něco jako 'uhni a nečum tak na mě blbě'.Tak jsem se mu omluvila a šla hledat dál,pak jsem jí našla,zaklepala jsem a za dveřím se ozvalo ''dále'' tak jsem vešla,,Dobrý den,jak jsem Bára Nesvá (vím hrozně divné příjmení,ale v ten moment mě žádné příjmení nenapadlo.:D).'' ''Dobrý den slečno Nesvá,posaďte.Řeknu vám řád,něco o škole,a pak někoho z nějaké třídy sem pošlu,aby ti mohl ukázat školu,ano?.''oznámila mi moc milá ředitelka.''Dobře paní ředitelko.Můžu se zeptat dělá se tu sport fotbal pro holky i ?''zeptala jsem se ředitelky,která na mě koukala jako kdybych spadla z nebe.''Slečno Báro,ano je tu takoví kroužek,ale tam chodí spíše samí kluci a ti by tě asi vedle sebe moc neuvítali,snad znáš kluky.A holky,ty jsou takové jak bych to řekla namyšlené a moc ze sebe dělají,moc se omlouvám,jak jsem ti to řekla,ale už jsem to musela konečně říct.!''řekla mi ředitelka s úsměvem,ale v očích jí je vidět,že jí je to líto,jaké jsou ty holky.''Paní ředitelko a bylo by možné zkusit aspoň jeden a + tréninků fotbalu?Já hrají fotbal už od 8 let a v Česku jsem byla nejlepší na škole,kvůli mě taky vyhráli moc zápasů,aspoň to tak říkal můj trenér a když jsem odešla,tak skoro furt prohrávají.''oznámila jsem trochu smutně ale usmála jsem se.''Zkusím to domluvit s tvím učitelem z tělocviků,ale nic ti Báro neslibují ano?Tak jdeme na ten řád.''oznámila mi a já se na ní usmála a tím úsměvem jsem tím myslela,že dopředu děkují moc.Ten školní řád je úplně ale plně jiný oproti České republice.V ředitelně jsem byla hodinu a pak nějakého kluka zavolala.Zaklepal otevřel dveře,otočila jsem se kdo to je a nemohla jsem uvěřit svým očím!!..

*Snad se vám tenhle ten díl líbil.:) Začíná mě to bavit vám psát,vím že si to někdo čte a jsem za to moc ráda..Děkují moc a ahoj.:)