Probudila jsem se a dívala se na stěnu před sebe. V duchu jsem ještě spala, najednou do mně někdo strčil a já spadla do lehu. ,,P-Promiň...já jen jestli jsi vzhůru" omlouval se Nagi a já jsem si zase sedla. ,,V pohodě" usmála jsem se a postavila se. ,,Jestli mně omluvíš jdu se na záchod vyzvracet" zasmál se a já protočila očima ,,Se ani nedivím, víš vůbec kolik jsi toho vypil?" prohrábla jsem si vlasy. ,,Ne" řekl a odešel. Vyšla jsem z pokoje a po pár minutách jsem našla kuchyni, dala jsem si jablko, protože mi taky nebylo nejlíp i když jsem nepila. Sedla jsem si ke stolu a jedla jablko. Přišla Hikari. ,,Ohayo Naomi" usmála se a sedla si vedle mně. ,,Kde je Nagi?" zeptala se. ,,Na záchodě" odvětila jsem a pak jsme si s ní ještě povídaly o včerejšku.
Vyšla jsem nahoru do pokoje a koukla jsem na hodiny. Bylo 9:00. Najednou jsem začala přemýšlet co je za den, a došlo mi to... ,,Vstávejte je středa!!!" vykřikla jsem a všichni se vzbudili. Potom to šlo docela rychle, všichni se snažili rychle nasnídat a upravit.
Vešli jsme do školi a já vešla do třídy jako první. ,,Omlouvám se, že jsem přišla pozdě, nechtělo se mi do školy." řekla jsem neutrálně. ,,Aspoň vy se zachraňte" špitla jsem Shinovi a šla si sednout. ,,Běžte si sednout" odbyla Shina a Hikari učitelka, než stihli něco říct.
Zazvonilo a já vyběhla ze třídy, sedla jsem si na parapet na okna a zavřela jsem oči. Za sebou jsem slyšela hlasy spolužáků, kteří se stěhovali do jiné třídy. Zase zazvonilo, nějak jsem nereagovala. Po pár minutách jsem šla do třídy, učitel po mně jen hodil vražedný pohled a já mohla jít spát...teda si sednout na místo. Položila jsem hlavu na lavici, tohle místo jsem neměla ráda, protože v tomhle předmětu jsem musela sedět ve předu, takže jsem pořád slyšela učitele a nedokázala jsem vypnout. Najednou se vedle mého ucha ozvala velká rána ,,Buďte ticho tam vzadu!" zařval učitel a sundal SVOU ruku z MÉ lavice vedle MÉHO ucha. Naštvaně jsem zvedla hlavu a koukala z okna. ,,Mužů jít na záchod?" zeptala jsem se učitele a on kývl. Nenápadně jsem si vzala tašku a odešla jsem ze třídy, následně ze školy. Vešla jsem do oblíbené kavárny a sedla jsem si do rohu místnosti, objednala jsem si horkou čokoládu a vytáhla jsem si mobil, najela jsem si na shirai a pustila jsem si anime.
Někdo mi poklepal na rameno, vyndala jsem si sluchátka a otočila se. Shin se široce usmál. Protočila jsem očima a počkala až si sedne naproti mně, upila jsem trochu čokolády a čekala co řekne. ,,Půjdeš dneska zase ven?" usmál se, ale já zakroutila hlavou na znamení NE. ,,Proč?" zeptal se a já sklopila zrak na stůl ,,Musím si něco zařídit" řekla jsem a vytáhla z kapsy malý papírek. Omluvila jsem se a odešla jsem z kavárny domů.
Sedla jsem si na postel a vytočila číslo na papírku.
,,Ano?" ozvalo se.
,, K-Kuro?" řekla jsem (Kuro je Naomin bratr kapitola 4 ^^)
,,Ahoj Naomi."
,,Sejdeš se se mnou?"
,,Jasně kde?"
,,Před školou jestli víš kterou myslím."
,,Jasně vždyť jsem tam taky chodil." zasmál se
,,D-Dobře, zítra po škole ve dvě" ukončila jsem hovor a šla jsem se koukat na anime.
Koukla jsem na hodiny. 23:30. Vstala jsem ze židle a protáhla se, někdo zaklepal na dveře. Seběhla jsem se ze schodů a otevřela dveře. Shin. ,,Co tu děláš?" zeptala jsem se. ,,Nudil jsem se" řekl Shin a vešel dovnitř. Zavřela jsem dveře a vyběhla jsem nahoru do pokoje, Shin šel za mnou. ,,Jak dlouho tu chceš oxidovat?" zeptala jsem se otráveně, on se usmál a sedl si na zem ,,Tak dlouho jak bude třeba" zasmál se a já se zamračila ,,A to znamená?". Ušklíbl se a pobaveně si mně přeměřil pohledem ,,Dokud mně nevyhodíš z okna".
,,Otevreš prosím okno?" dostala jsem záchvat smíchu a povalila se na zem. Shin se ke mně sklonil a já se přestala smát, začala jsem se červenat. ,,E-Em já už půjdu spát" řekla jsem rychle a zvedla se. Lehla jsem si do postele a otočila se k Shinovi zády ,,Spíš na zemi" řekla jsem ještě pro jistotu a usnula jsem.
Vzbudila jsem se a protáhla se, šlápla jsem na zem a zakopla o Shina ,,Kdo sem dal ten stolek" řekla jsem naštvaně a postavila jsem se. ,,Aha tak já jsem stolek, no díky moc" zasmál se ironicky Shin. ,,Tak gomen že jsem zapomněla, že tu jsi" řekla jsem a vyšla z pokoje.
Šla jsem ke schodům, jenže jsem těsně před schody zakopla o tašku. Padala jsem. Heh...zajímá mně jak dopadnu. Přece jen tohle není anime, aby Shin najednou přiběhl a chytl mně před pádem. Usmála jsem se nad svými myšlenkami. Zavřela jsem oči, nechtěla jsem vidět, jak padám. Otevřela jsem oči, ležela jsem dole pod schody. Shin se konečně uráčil přiběhnout. Sedla jsem si, ani jsem se nezkoušela postavit, protože mně strašně bolela levá noha. ,,Můžeš stát?" zeptal se Shin a já jen nesouhlasně zakroutila hlavou. Vzal mně do náruče, trochu jsem zčervenala. ,,P-Počkat, nemám auto, ani ty ho nemáš...to mně chceš celou cestu nést?" zeptala jsem se, je sice pravda, že nemocnice je odsud jen kousek...ale i tak. ,,Jo" zasmál se, jen jsem ho spálila pohledem.
Nemocnice
Vzbudila jsem se na nějakém pokoji, vedle postele sedel Shin. ,,Jak ses vypsala šípková růženko? Už musíme vypadnout z tohohle pokoje" řekl Shin a usmál se, odkryla jsem peřinu a pohled mi zůstal na levé noze na které byla sádra. Koukla jsem se vedle postele a byl tam vozíček, povzdechla jsem si a přehoupla se na něj. Shin mně odvezl k informacím a tam jim vozíček odevzdal. Vzal mně do náruče ,,Tak teď ti zajdeme do lékárny pro berle a příště si dávej pozor kam padáš princezno" mrkl na mně a já se začala červenat. ,,Nech si ty svý kecy pro Nagiho" řekla jsem uraženě. ,,Proč Nagiho?" zeptal se s úsměvem ,,Snad si nemyslíš, že ho miluju nebo tak něco." dodal. ,,Ne, ale usmířit by ses s ním mohl" mrkla jsem na něj a zasmála se.
Gomen že další díl dlouho nevyšel :c Jinak děkuju že si to čtete ♡ ^^. Jinak jak se máte po prázdninách? :D Já bych upřímně už chtěla letní prázdniny :3 ¡Buenos días! :D
