Když se v pondělí ráno ozval ten otravný budík na mobilu, vypla jsem ho a mobil hodila pod polštář. Asi na deset minut jsem usnula, ale potom mě přišla vzbudit Annie.
"Claire vstávej, máma říkala, že musíš do školy, ať tě vzbudím." Šeptala svým dětským jemným hláskem.
"No jo, už jdu." Zývla jsem.
Annie ze mě strhla peřinu, zašklebila se a odešla do kuchyně. Vylezla jsem z postele a ze svých rozčepýřených vlasů jsem si udělala obyčejný drdol, aby mi vlasy nikde nepřekážely. Vrhla jsem se ke skříni, kde jsem si vybrala oblečení na dnešní den. Ze skříně jsem hodila na židli kraťasy s vysokým pasem a krátké tílko s ananasem. Vydala jsem se do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, obličej a rozčesala jsem si vlasy. Oblíkla jsem se, upravila jsem si vlasy a udělala si makeup.
Když jsem se školní taškou s učebnicemi, které budeme dnes už konečně vracet, přiběhla do kuchyně, rychle jsem z lednice vyndala mojí svačinou, kterou jsem si udělala včera večer a hodila ji do tašky. Do zadní kapsy jsem taky hodila jemně perlivou vodu.
"Čau." Rozloučila jsem se s celou mojí rodinou sedící v kuchyni u stolu.
"Ahoj." Řekli všichni jednohlasně a zasmáli se tomu.
Obula jsem se a vyběhla jsem ze dveří. Před domem jsem potkala Polly, která zrovna taky běžela na autobus a tak jsem ji jen pozdravila.
"Ahoj Polly."
"Jé, ahoj." Otočila se na mě překvapeně, protože si mě před tím vůbec nevšimla.
Usmála jsem se a se sluchátky v uších jsem doběhla na autobus, který už tam stál. Sedla jsem si k okýnku a vedle sebe jsem hodila tašku.
"Ahoj, můžu si sednout vedle tebe?" Zeptal se mě někdo. Ani jsem se na něj nepodívala a ondala jsem tašku. Sedl si.
Podívala jsem se na něj a on se na mě usmál. Byl hezkej. Měl hnědé rozčepýřené vlasy jako kdyby právě vstal z postele, modré oči, byl hubený a když jsem se podí vala na jeho nohy, měl krásně namakaná lýtka. Že by fotbalista? Usmála jsem se na něj taky a ještě jednou jsem si ho prohlédla, na sobě měl modré džíny, které se mu obepínali přes jeho lýtka a červeno-černou kostkovanou košili, která mu strašně slušela.
Autobus zastavil a já jsem se brobrala z toho šíleného snění o tom krásném klukovi vedle mě. Zvedl se a já ho napodobila. Vystoupili jsme a každý jsme šli na jinou stranu. Naposledy jsem se na něj otočila, podívala jsem se na jeho krásná namakaná lýtka a vyrazila jsem směr škola.
Po škole jsem se rozhodla, že se trochu projdu a tak jsem místo autobusu šla pěšky, přece jenom to nemám od domova moc daleko.
Po cestě jsem nakoukla přes výlohu do mámina knihkupectví a nevěřila jsem svým očím. U kasy stála mamka a před pultem mě už známý kluk, který vedle mě seděl v autobuse. Na chvíli jsem se zastavila, abych si prohlídla, jestli je to opravdu on a taky že byl. V ruce držel tři knihy a něco řešil s mamkou. Co asi řeší? Stála jsem tam asi pět minut a stále si spolu povídali.
Podívala jsem se na mobil, kolik je hodin. V tu chvíli jsem si uvědomila, že má za půl hodiny přijít Polly poradit mi s oblečením na zítřejší divadlo.
Vydala jsem se rychlým krokem domů a celou cestu jsem přemýšlela nad tím, co asi mohl ten kluk řešit s mamkou.
S Polly jsme šaty vybíraly asi hodinu a když jsme konečně vybraly černé splývavé šaty s tenkým zlatým páskem, byly na řadě boty. To už byl větší problém. Jakékoliv jsem doma našla, byly buď odrbané, malé, velké a nebo se k šatům vůbec nehodili.
Tak jsme se s Polly vydaly nějaké koupit. Jeli jsme autobusem, aby nám to netrvalo tak dlouho. V obchodě jsme vybrali obyčejné černé lodičky na celkem vysokém podpatku, ale byly pohodlné a pěkné. Nasedli jsme opět do autobusu a jeli jsme zpátky k nám.
Jelikož oblečení do zítřejšího divadla jsem už měla vybrané a připravené, probrali jsme s Polly moje knížky a ona si nějaké vybrala a půjčila si je.
Chvilku potom, co Polly odešla s plnou igelitkou knih, přišla domů mamka s Annie a Lucas.
"Ahoj." Pozdravila jsem je, když jsme se střetlu v kuchyni. Odpověděli.
Na mamce bylo vidět, že ze svého těhotenství má radost. Já jsem měla taky radost, z toho, že je mamka konečně zase šťastná.
Když přišel táta, políbil mamku,mě i Annie na tvář a Lucase bouchl do ramene.
"Nazdar chlape." Řekl na Lucase a ten se jenom zasmál.
Nakonec táta přišel k mamce, pohladil jí bříško a nakonec dal malému bráškovi taky pusu.
Znovu jsem se zamyslela nad jménem, ale stále jsem nebyla schopná vybrat jen jedno jediné.
Společně jsme se navečeřeli, já se šla umýt a hned potom jsem zalezla do postele a chvíli si četla. Šla jsem spát docela brzo, abych ráno vstala, nechci zaspat, protože se do toho divadla fakt těším ještě k tomu když jedou i někteří kluci z vyších ročníků.
