Prolog

2K 52 5
                                    

,,Carly ! Do moji kanceláře! Hned!" zařvalo na mě to nechutné prase. Bohužel to byl můj šéf. 

Vešla jsem do celkem prostorné a tak známé kanceláře. U stolu seděl pan Bernard. Mastné vlas, teda jen ty co mu tam zbyly, na temeni hlavy nosil hrdě svou plešku. Nejnechutnější na něm byla  rozepnutá košile z které čouhaly chlupy. Div, že se neprodraly ven a neroztrhly košili na milion kousku. Zase se cpal uzeninama. Někdy jsem nechápala, jak takový tlustý člověk se udrží na nohou. 
,,Co se děje?" falešně jsem se usmála i když mi bylo zrovna do zvracení. ,,Začneš s klientama i spát" vyprskl na mě i se zbytkem jídla. ,,Cože?!" vyhrklo ze mě. ,,Ale.. ale.. to nejde.." vykoktala jsem se. ,,Proč by to kurva nešlo?! Všechny kluby v okolí už to provozují a my musíme s nimi držet krok." ze se začal ládovat buřtama. Div, že si u toho  nesežral svoje tlusté prsty. Skoro s tou klobásou splývaly. ,,No já nemůžu" řekla jsem stydlivě. Do háje! Jak mu mám říct, že jsem pana?.. Jsem sice děvka ale nikdy jsem s nikým nespala, pouze jsem tančila u tyče. Teď bych si měla zatleskat, bude to zatím ten největší trapas v mém životě. ,,Jak nemůže?! Co to tu meleš?" vyprskl zbytek klobásy na všechno okolo. ,,No.. Já jsem ještě panna" zamumlala jsem potichounku, jen aby mě sotva slyšel. Po chvíli ticha se v místnosti rozezněl hlasitý smích. 
,,Všechno je jednou poprvé, buď to uděláš, nebo letíš!" mávl rukou ke dveřím ať už jdu. Nemělo smysl odporovat. ,,jestli chceš můžu tě zaučit" uslyšela jsem cestou ke dveřím. Bez téhle nechutné poznámky, bych to zvládla. Nechci si to ani představovat.. Bych se ještě pozvracela. 

Oblékla jsem si kabát a vyrazila domů. Bodavý vítr mi změnil barvu líček na rudě červenou. S dlouhými hnědými vlasy si házel sem tam jako s padajícím listem. Pořádně jsem se zabalila do kabátu a pospíchala domů... Tahle čtvrť není zrovna nejbezpečnější večer.. 

My bitch /15+/Kde žijí příběhy. Začni objevovat