Alternativa

Díl druhý: Dokud Voldík spinká, kapitola třetí: Mlha v Řecku

Prvního září 1990 seděla Emma se svou maminkou Achlyss u snídaně. Ještě naposledy před Emminým odjezdem do školy mohly jíst společně.

Emmě bylo jedenáct let, Achlyss dvacet devět. Většinu posledního ročníku na Faisthosu byla těhotná. Své dceři nakazovala, aby takovou blbost neudělala.

Achlyss nebylo její původní jméno. Na Faisthosu ji našli jako sedmnáctiletou. Mluvila na ně anglicky, ale nic si, jak po sehnání tlumočníka zjistili, nepamatovala. Začali jí tedy říkat Achlyss, tedy mlha.

Achlyss, zmatená a bez vzpomínek, podlehla asi po čtvrt roce školnímu Casanovovi. S následkem. Emmu upřímně milovala, ale její otec se o ně nestaral. Pomohla jí ředitelka Faisthosu. Našla Achlyss byt, později práci turistické průvodkyně pro kouzelníky.

Achlyss se na tuto práci dokonale hodila. Uměla výborně anglicky, řečtina jí nedělala potíže. Celé léto vodila kouzelníky po starověkých památkách, ať už mudlovsky známých, nebo pouze kouzelnických. Poznala spoustu zajímavých lidí, hrstka Angličanů jí tvrdila, že jim je povědomá.

Poslední dobou se jí vracely vzpomínky. Vždycky o tom všem vyprávěla Emmě.

Už si vzpomněla, že se narodila na začátku srpna v roce 1961, vyrůstala s o rok starším bratrem, jehož jméno začínalo na J. Bydleli v nějaké vesničce, kde žilo více kouzelníků, ale i mudlové. Chodila do kouzelnické školy Bradavice, její kolej měla barvy červenou a zlatou, což byl podle slov anglických cestovatelů Nebelvír.

Snila o tom, že jednou přijede z Anglie někdo, kdo ji pozná. Třeba její starší bratr. James! Ano, tak se jmenoval.

„Emmo, právě jsem si na něco vzpomněla. Můj bratr se jmenoval James."

„Jsi si jistá, mami?"

„Stoprocentně. Určitě si brzo vzpomenu i na jména rodičů. Možná si jednou vzpomenu úplně."

„To říkáš už čtyři roky, mami."

„A celé čtyři roky si vzpomínám stále na víc detailů. Určitě jsem musela mít sestřenici. Vím to."

„Myslíš, že tě jednou nějaký turista pozná?"

„Možná. Pak bychom se mohly vrátit do Anglie."

„Na kterou máš stejně mlhavé vzpomínky jako tvůj současný pseudonym, mami. Ale doufám, že tam v Anglii máš nějaké normální příjmení. Emma Papadupulosová zní totiž hrozně."

„Tak jak se ti vyvíjí tvoje alternativa, Anelo? Nelituješ, že ses ode mě odtrhla?"

„Vůbec. Jamese a Lily mám příliš ráda, abych je byla ochotná nechat zabít."

„Takže radši necháváš chodit Lily se Severusem?"

„Pouze dočasné opatření."

„Navíc tak děláš ze Snapea padoucha a to se mi nelíbí."

„Mně se zase nelíbí, že ti umřeli James a Lily, že jsi zabila Marlene, aniž jsi jí dala prostor."

„Když už jsme u kritiky, jak je možné, že Leslie u tebe nemá brýle?"

„Má čočky."

„Čočky byly vynalezeny pět let před Lesliiným narozením. Vzhledem k tomu, že mudlovské novinky se ke kouzelníkům dostávají zřídka, pochybuji, že by čočky byly výjimkou."

„Fajn. Nějaké další připomínky?"

„Leslie chodí se Siriusem do ročníku."

„Ne, chodí do ročníku s Angelou. Ještě něco?"

„Marlene je o rok mladší. Stejně stará jako Regulus. Navíc přišla doBradavic až, když Pobertové odešli. Ale dělej si, co chceš."