Alternativa

Díl čtvrtý: Kouzelnické šachy, kapitola třináctá: Hra je příliš vysoká

„Cobudeme dělat při úplňku?" zeptal se Draco Remuse při pohleduna dorůstající měsíc. „Předpokládám, že tady nezůstaneme,"ujišťoval se.

„Ne.Nikdy bych nikoho vědomě takhle neohrozil. Většinou se přemisťujuněkam do hor. Tam nikdo není a nehrozí, že bych někoho... Nikdyjsem si nemyslel, že budu mít rodinu."

„Jaksouvisí rodina s naším...?"

„Prokletím?Poměrně hodně, Draco. Pochopíš to, až budeš starší. Až tohobudeš mít za sebou mnohem víc. Nebudeš chtít být na obtíž."

„Takproč tu s nimi ještě jsme?"

„Protožemimo těch pár hodin měsíčně, kdy býváme nebezpeční, jsmebuď neškodní, nebo dokonce užiteční. To mi řekla Dora. Myslelatím hlavně, že sama se jen těžko ubrání, natož aby ochránilaHermionu a to malé, až se narodí. Liz tě nebude chtít opustittaké."

„Myslíš,že Elizabeth a já...?"

„Jenomse koukám a vidím. Dívám se do očí, které Liz zdědila pootci. James se přesně takhle koukal na Lily."

„Tomě děsí. Vždyť si teď se mnou jenom pokazí život."

„Který,podle toho, co jste mi řekli, riskovala jen kvůli tobě."

„Tohleje beznadějný. Bloudíme po Británii už půl roku a nemámesebemenší stopu po viteálech. Zatracenej Voldemort!" ulevila siAngela.

„Angie,to jméno je tabu! Musíme hned pryč!" křikl Ron, ale už bylopozdě. Přemýšlel, co by na jeho místě udělala Hermiona.Napadlo ho použít na všechny žihadlové kouzlo. To bylo jediné,co stihl, než ho zasáhlo omračovací kouzlo.

Kdyžse probral, byli v nějakém sklepě. Chvíli mu trvalo, než serozkoukal: „Kde to zatraceně jsme?" zeptal se, když ze tmyuslyšel Harryho hlas.

„Tožihadlové kouzlo bylo vážně skvělé, Rone," pochválil hosmutně Neville. „Jsme v domě biologického otce našehopřítele. Přesněji v jeho sklepě."

Shorase ozývaly Angeliny výkřiky.

„Pročtu není Angie?"

„Našliu ní Nebelvírův meč. Takže se z ní teď Dracova tetičkasnaží vyrazit, kde jsme ho vzali," vysvětlil odevzdaně Harry.

„Jeto padělek, prosím!" křičela Angie.

„Dojdětepro toho skřeta," přikázala Bella.

„Lenko,klid, nemůžeme udělat vůbec nic," řekl Neville a Ronovi sepodařilo mezi stíny rozeznat Lenku Láskorádovou a nějakéhoskřeta.

„Griphooku,řekněte, že je to padělek," prosil Harry skřeta.

Skřettázavě pohlédl na Pottera, ale neřekl nic.

Kdyžskřet dorazil, Angie už byla na pokraji sil. Jestli ji bude ještěchvíli mučit, poví jí úplně všechno. Chtělo by to zázrak,aby se odtud vůbec dostali živí. Zázrak. Něco mimo schopnostikouzelníků. První věc, kterou kouzelníci neumí, přemisťovatse v Bradavicích. Kdo se umí přemisťovat v Bradavicích?Skřítci!

„Kráturo,"zašeptala, zatímco Griphook zarputile Bellatrix tvrdil, že meč jepadělek.

Skřítekse objevil téměř okamžitě, aniž si ho Bellatrix všimla. Jejímumučení však přihlížel ještě Lucius Malfoy. Ten však jenmírně pozdvihl obočí.

„Pst.Kráturo, v támhletom sklepě jsou moji přátelé. Dostaňvšechny do bezpečí, určitě ti řeknou kam," poprosila skřítka,který by ji snad měl poslechnout, byla koneckonců Blacková.