Drsný Začátek

154 3 2
                                    

Všichni se ke mě chovali tak s úctou a péči. Čím blíž jsme byli tím jsem měla větší strach co se ode mě očekává.
,,Ahoj konečně si tady" vyhrkl na mě Bobby hnedka jak jsme dojeli.
,, Ahoj" a následovala ho.
Bobby mě dovedl do místnosti kde sedělo na pohovkách několik pánů.
Bobby mě začal představovat.
,, Dovol aby tě představil. Tohle je Andy, tvůj budoucí návrhář" představil mě muži sedící nejblíže,, tady je Carl,pomůže ti s úpravou hudby" usmála jsem se a mezi tím vstoupila do místnosti jedna slečna, byla stará asi jako já,, ahoj Lusi, právě v čas" podíval se na mě a řekl,, tvoje asistentka budete teď spolu trávit mnoho času, doufám že si budete rozumět".
Posadila jsem se a Andy řekl ,,Přemýšlel a pracoval jsem na tom celou noc potom mě napadlo jak by mohla vypadat titulní strana tvého prvního alba".
Cože? Jako vážně? Oni už plánují mé album a já to ještě ani neschválila?
,, Budeš chtít snad vydat někdy v nejbližší době album ne?"uff už jsem se bála že se nezeptá.
,, No asi ano ale nechte mě prosím chvíli si to urovnat v hlavě".
,, Zítra tě budeme čekat tady ve studiu, řidič tě odveze do hotelu" rozloučila jsem se a naposled se usmála na Lusi.

Páni oni si mě vážně váží. Hotel byl s obsluhou a s výhledem na celý New York a já tam jenom tak seděla se sklenicí šampaňského a dívala se na všechna ta světla. Řekněte dá se tomu říkat oslava pokud stavím sama? Já tam nebyla sama...nebo byla?
Kolem je tolik lidí a já tam sedím sama.
Najednou někdo klepe na dveře. Stála tam Lusi,, Ahoj"
,, Ahoj" divím se.
,, Děláš si srandu tohle se musí oslavit" vytáhne dvě lahve.
Počkat to myslí vážně, nepila? Chová se jako kdyby jsme se znali celý život ale proč mi to nevadí?
,, Pojď dál, stejně nemám nic na práci" zakřením se bláznivě.

Když jsme seděli tam kde jsem seděla asi před půl hodinou já a měli v sobě jednu z lahví, se mi Lusi svěřila že jsem jí padla do oka hned jak mě uviděla a určitě budeme skvělé kamarádky i když bude moje asistentka.
Už už otevírala druhou lahev když jsem ji zarazila,, Přece tam zítra nemůžu přijít s pěknou kocovinou"
Trochu podivně se na mě podívala a potom jí to docvaklo. ,, Dobře tak já už asi půjdu ať se na to dobře vyspíš"
Než vyšla z mého pokoje ještě mě obejmula a řekla dobrou. Cože?

Ráno jsem se probudila tak akorát. Stihla jsem se ještě na snídat, umýt, namalovat. Oblékla jsem se do pěkných věcí a dole už na mě čekal řidič.
Dojela jsem do studia a všichni už tam byli i Lusi. Návrhář mi ukázal co budu nosit a řekl že bych si měla přebarvit vlasy. Vážně?
Zvukař předělal mojí písničku tak že tam byl celý orchestr. Namítla jsem že by bylo lepší kdyby tam hrála jenom kytara nebo klavír.
On s klidem jenom dodal,, Věř mi tohle bude mnohem lepší".
,, Je to snad moje dílo, ne? "
Carl se začal na celé kolo smát a já vybouchla,, Vy mi nebudete dávat rozkazy já nejsem voják"
Bouchla jsem dveřmi a zavolala si taxík. Když jsem sebou bouchla o pohovku tak asi za čtvrt hodiny přišla Lusi.
Otevřela jsem a ona na mě hned vybalila,, Neboj se manager to tak nemyslel, všechno se brzy vyřeší... Uvidíš"
Jako v nějakém šíleném americkém filmu zazvonil v té chvíli telefon. Podívala jsem se na Lusi. Usmála se a kývla.
,, Haló"
,, Ahoj, Stephanie. Víš promiň omlouváme se, nemělo to být tak narychlo"moc dobře jsem i přes ten telefon poznala jak hledá ty správné slova,, Možná ještě s tím obarvením chvíli počkáme"
,, Ne to teda nepočkáme já budu dělat, budu nosit, budu se chovat a budu vypadat jak já budu chtít. Nikdo, nikdo mi nebude dávat rozkazy"
,, Sbohem Stephanie. Snad jednou budeš rozumější"
Bouchla jsem s telefonem. Nemohla jsem dál poslouchat ty jeho lži.
Podívali jsme se s Lusi na sebe ona vyběhla ze dveří a já na ni ani nestihla zavolat,, počkej, co blbneš".
Co asi myslel tím snad jednou dostaneš rozum? Jako že jsem dítě? Je mi přece dvacet dva. Jestli dostávat a poslouchat rozkazy znamená být dospělý tak asi. Asi nechci dospět.
Bude jedna, objednám si oběd.
Je to pryč, je to tu
Večírek právě začal
Zvedni se a běž
Oslavujme zábavu mladí
Nechci dospět
Nechci dospět
Napadla mě další sloka.
Zazvonil mi mobil. Lusi.
,, Ahoj co... "
,, Ahoj běžela jsem do studia" kam jinam,, neuvěřiš mi co se stalo"
Pak bylo chvíli ticho
,, Roztrhali přede mnou tvoji složku ale...

The Edge Of GloryKde žijí příběhy. Začni objevovat