Kher'aves - Deník Geardiela Moonhanda

Stín vystupuje z temnoty

,,26 Sear - Dneska ráno jsme se probudili o něco dřív a šli jsme do knihovny na druhé straně města. Tahle čtvrť je hodně stará. Jenom tohle zůstalo po povstání Gel'rhonů, všechno ostatní shořelo na uhel. Je tady škola pro Dobrodruhy a Moudré. Moudří jsou většinou profesory, vládci nebo lékaři. Moje máma k nim patřila taky. Nejvyšší z Moudrých se jmenuje Filemos, je velmi starý a má hodně zkušeností. Někdo dokonce říkal, že pamatuje velkou bitvu o Gerindel. To bylo obrovské město elfů, jediné opravdu velké elfí město. Bylo nádherné, všude byly květiny, stavby tam byly nejhezčí z celého Pan'tirhanu (nám doposud známý svět, doslova ,známá země'). Nešlo o válku mezi rasami nebo elfy, ale mezi elfy a draky. Tohle byla poslední bitva. Sice se podařilo draky odehnat, ale zaplatili jsme za to naším nádherným městem. Teď už jsou místo Gerindelu sutiny, na kterých sídlí Ghulové (Požírači, převážně mrchožravé stvoření ochablé a hubené postavy s odporným obličejem. Někdy se živí i dravě a lovem. Žijí v tlupách a často jsou velmi agresivní). V knihovně byl jako vždy Filemos a pročítal si tam nějakou tlustou knihu. Pozdravili jsme ho s úctou, která takovému člověku náleží a já mu podal hůl. Když si ji prohlédl zhrozil se a jeho obličej zachvátil strach. Rychle hůl chytil a roztříštil lebku na jejím konci o kamennou zeď za sebou. Z lebky vyletěl oblak prachu a najednou se místností prohnal vítr a prach vyletěl oknen. Přísahám, že každý z nás dostal husí kůži. Filemos zašeptal rozzlobeně: ,Kde si to vzal ty hlupáku?!' ,Našli jsme to v lese Nelidských.' řekl jsem vylekaně. ,Je od nějakého poblázněného hřebce,' řekla Nid, ,najednou se do nás pustil v kamenném kruhu.' Stařec se zamyslel, jeho obličej vypadal dost ustaraně. ,Nelidský vás jenom tak napadl? A s touhle holí? To není možné. Takovou hůl obyčejný a rozumný smrtelník do ruky nevezme.' Rychle mi hlavou proběhl jeho zjev. ,Taky nebyl obyčejný,' řeknu, ,oči mu červeně zářily. A les taky nevypadal zdravě. Byl temný a plný mlhy. Něco se tam děje.' Filemos se zděsí ještě víc a pak mi řekne: ,Pojď se mnou. Tady není bezpečno.' Zamířil doprostřed knihovny a odhrnul koberec ze země. Byl tam přikrytý otvor do sklepa. Otevřel ho a po shodech sešel dolů. ,A vy potom dejte zpátky ten koberec, až půjdeme ven zaklepu na podlahu.' řekl stařec než smizel ve tmě. Šel jsem za ním a ostatní za náma zadělali vchod. Když jsme sešli schodiště, byla tam další, menší knihovna plná starých knih. Filemos jednu vytáhl a položil na stůl. Začal v ní listovat a najednou zastavil na jedné stránce se skicou postavy se stejnýma očima jako měl ten kentaur a ukázal na ni. ,Co to je?' zeptal jsem se. ,Takhle vypadal? Že ano?' kývnul jsem. ,Něco se děje. Nevím co, to musíš zjistit ty. Z temnoty se vynořuje stín zla. Musíme ho zastavit dřív než bude pozdě. Takhle vypadali i vojáci ve Velké válce. Nevím co to způsobuje, ale zkusím najít co se dá. Zatím se vraťte do lesa a zkuste zjistit co se děje.' Už sem se chystal odejít, když mě najednou napadla otázka. ,A co ta hůl? Proč jste ji rozbil?' zeptal jsem se. ,Stejné hole používali kouzelníci ve Velké válce. Jestli jsou zdrojem té kletby nevím, ale raději dávejte pozor a neberte do rukou nic podezřelého.' ,Dobře, my teda jdeme.'
Myslím, že program na dnešek je jasný. Vyšel jsem ven z podzemní knihovny a řekl ostatním, že máme zkusit najít víc informací o tom, co se děje. ,Nejlepší bude začít v kruhu. Dávejte bacha a nesahejte na jejich zbraně. Je možné, že právě přes ně se ta nákaza šíří. Filemos zatím najde co nejvíc informací.' snažím se přetlumočit to, co mi řekl. Když jsme byli v lese na cestě k tomu místu, kde jsme včera potkali toho kentaura, jsem se bavil s Leanem. ,Co všechno ti Filemos řekl?' ptal se. ,Ukazoval mi nějakou knihu, ve které o tom něco bylo. Nevím co přesně, ale chci se za ním večer zastavit, jestli to stihneme. Mluvil o Velké válce. Nepřátelé prý vypadali stejně a používali podobné zbraně. Jak myslíš, že se ten kentaur dostal ke zbrani z války, která byla před víc jak dvěma sty lety?' odpovídám. ,Třeba památka po rodičích. Nebo našel staré bojiště. Spíš mě zajímá jak se nakazil.' říká Lean. Přemýšlím chvíli. ,Té lebce svítily oči stejně jako jemu. Kdyby to ale bylo tou zbraní, tak jsem se nakazil taky. Myslím, že si budem muset přečíst něco o Velké válce.' ,Třeba tu zbraň musíš použít, aby tě ovládla. To by ses nenakazil.' ozvala se Leia. ,Pravda. Filemos nám řekne víc. Teď si dejte pozor. Za chvíli budeme v temné části.' povídám a Leia najednou odfrkne: ,Temná část! To zní blbě. Trochu fantazie!' ,Máš nějaký nápad, když se ti to nelíbí?' podívám se na ni trochu pošklebně. ,Počkej až to uvidím. Pak se omluvíš, žes pochyboval.' nenechá mě Leia napokoji.
,Tak jsme tu.' řekla Nid po chvíli. Leia se rozhlídla a vzala do ruky jednu tu černou kytku. ,Ris Nek'roas.' řekla Leia, když upřeně koukala na tu rostlinu. ,Les mrtvých růží? To není tak zlé, je to jako název z dávných dob.' řekl Derek trochu sarkasticky a dodal: ,Ale proč ne? Třeba se to chytí.' Šli jsme ke kruhu. Kolem toho mrtvého kentaura byla skupina Ghulů. Když si nás jeden z nich všiml, viděli jsme, že má taky červené oči. Zakřičel na nás a všichni se po nás rozběhli. Většinou jsou to krátké souboje, protože ghulové utečou, ale tihle bojivali dokud mohli, byli odolnější a necítili bolest. Museli jsme je všechny zabít. ,A jak se nakazili tihle?' Zeptal se Derek po souboji. Najednou jsme viděli, jak se k mrtvole plíží další, mladý ghul. Ještě nebyl nakažený. Přilezl až k mrtvému tělu a začal se krmit. Najednou začal řvát, mlátit kolem sebe a chytat se za hlavu. Pak jsem viděl rudý záblesk z jeho očí. Najednou vzduchem proletěl šíp a ghul spadl na zem. Nid ho střelila. ,Musíme spálit těla. Nákaza se rozšíří, jestli je něco sežere.' řekl Lean. Spálili jsem je a popel zahrabali do země. Vrátili jsme se zpátky do města a cestou jsme se bavili co asi spustilo tuhle nemoc, kletbu nebo co to je. Že by se opravdu vracelo staré zlo, které způsobilo Velkou válku? Snad je to jenom kvůli té jedné holi.
Ve městě jsme spěchali do knihovny za Filemosem. Profesor zrovna spal v knihách, které měl na stole. Historie Pan'tirhanu, Velká válka, kronika Gel'rhonů a spousta jiných historických knih. ,Profesore?' oslovil jsem ho opatrně. Najednou se s šokem probudil. ,Byli jsme v Ris Nek'rou. Potkali jsme tam skupinu ghulů. Nakazili se, když snědli maso toho kentaura. Museli jsme je zabít, byli daleko agresivnější, vytrvalejší a necítili bolest. Všechny těla jsme pak spálili a popel zakopali.' shrnula celou výpravu Nid. ,To je dobře,' řekl Filemos rozespale a po chvíli pokračoval: ,Neměli bysme o tom mluvit tady. Může nás kdokoli slyšet a dokud nevíme proti čemu stojíme nemůžeme nic riskovat. Sejdeme se po půlnoci v kasárnách. Zatím si pročtěte tohle.' Podal nám starou knihu. ,Dobře, budeme tam.' řekl Derek a šli jsme domů číst."
DĚKUJU ZA ČTENÍ Další kapitola bude spíš o historii Pan'tirhanu. Doufám, že vás to baví a chci se zeptat: Mám rozvijet víc děj ve vězení? Napište do komentáře prosím.
Mějte se faaaajn