Moony

Energetický čtyřnohák Billy.

Ráno s příchodem prvních slunečních paprsků, které se rozprchly po pokoji, se hnědooká dívka probudila schoulená v klubíčku. Rychle zatřepotala řasami a unaveně se rozhlížela po místnosti. Byla dezorientovaná a hodně zmatená. Z předchozí noci si pamatovala ne velkou hrstku, do které ale nezapadala cesta sem.

Opatrně zvednula své zničené tělo a našla oporu ve svých loktech. Bohužel jistota v ně se rázem roztříštila na prach. Dívce se po chvíli zamihotaly lokty a následně podlomily. Zády žuchla do vlhké madrace. Hnědovláska se roztřásla zimou a začala si protírat paže. Znovu se pohledem vydala na pouť po pokoji. Zrak zakotvila hned vedle ke komínku suchého a čistého oblečení. Leželo na něčem co kdysi byl noční stolek. Skromný stoleček byl tmavě hnědé barvy, která jen kousky šla vidět pod vrstvou zahalenou oblečením a knih.

Zoe neváhala a chňapla po oblečení. Jen co se odkryla ovanula ji nesnesitelná zima. Svět se ji právě proměnil na ledové království.

Dívka se rozhodla pro rychlou akci. Drobné nožky převěsila přes postel s nebesy a došlápla s vyhřátými chodidly na studenou zem. Hnědovláskou projelo brnění, které se rozprostřelo po celém těle. Nečekala ani minutu, než brnění odezní a rychle si svlékla potrhané a krví potřísněné šaty. Černá látka, která ještě včera byla nádherná večerní róba, teď připomínala kus otrhaného hadru, jenž používá školník Filch na vytírání chodeb. S posledním kouskem zipu se látka shrnula k zemi. Zoe róbu obkročila a otřásla se pod nátlakem zimy.

Na polonahé tělo dopadal každý malý větřík, který profukoval nepatrnými skulinkami. Hnědooká dívka neváhala a rychle na sebe navlékla velké šedé triko a černé tepláky. V ten moment ucítila hřejivé teplo na své kůži. Přistihla se jak se k triku lísá a načichává jeho vůni. Zavrtěla hlavou, aby se znovu vrátila k sobě.

Po špičkách si to mířila ke dveřím, které vedli ven z pokoje. Parkety s každým jejím došlápnutím zasténaly a kvíkly. Jasně ji dávaly na najevo, že se neopovažují spolupracovat. Hnědooká dívka tiše zaklela a pokračovala ve svém tajně netajném odchodu.

Když už byla v půlce rozeznělo se místností hlasité zaskřípání. Zoe se podívala pod své nohy, ale zrovna stála na nějakém časopise nebo něčemu tomu podobné. Vydala svůj pohled na průzkum po zdroji zvuku, jenž se ozval. Její čokoládově hnědé oči vypátraly co dívka hledala. Hluk patřil dveřím od koupelny, z kterých s doprovodem husté páry vycházel hnědovlasý chlapec. Měl na sobě natažené šedé plandavé tepláky a milión kapiček se rozprostíralo nebo stékalo po jeho dokonale vyrýsovaném hrudníku a silných paží. Jednou rukou si prohrábl objemný mokrý účes hnědých vlasů.

S pusou otevřenou do kořán Zoe z něj nemohla oči spustit. Netrvalo by dlouho a začala by slintat jako hladový buldok nad propečeným plátkem steaku. Právě v ten moment hnědovlasý chlapec upřel svou pozornost k drobné dívce. Ta teď vypadala zaraženě a hleděla na něj jako sůva z nudlí.

,,Už ses probrala," prohodil chlapec a pohodil vlasy. Kapičky z jeho konečků se rozlétly po pokoji. Svým postojem zněl jeho hlas razněji než kdy jindy.

,,Už jsem na odchodu," vykoktala ze sebe Zoe napůl bezmyšlenkovitě. Oklepala ze sebe paralýzu a rychle se sehnula k vlhkým šatům. Beze slova si to razila ven. Nestála o to, aby se dala s chlapcem do řeči. Se sklopenou hlavou k zemi kráčela ke dveřím.

,,Vychování si zapomněla v posteli?" rýpnul si chlapec, když přicházel loudavým krokem k vyjukané Zoe. Ta jen nevěřícně hleděla až se ji tajil dech. S každým nabívajícím krokem se cítila víc a víc uchvácená. Propalujícím pohledem chlapec připomínal dravého masožravce, který se chystá každou chvíli zaútočit na svou oběd, jenž byla drobná postava hnědovlásky.