Probudila jsem se až druhej den ráno když ke mně do pokole vešla "učitelka" která mi přišla oznámit, že Denny bude v pohodě a že se za ním můžeme jet podívat.. Odmítla jsem. Ale proč...dyť vy jste byli taková nerozlučná trojka ještě s Nikkol. V tu chvíli se mi do očí nahrnuly slzy. Místo odpovědi na to proč brečím jsem jí podala dopis a napila se vody, kterou jsem si včera dala na stůl.
Když si to přečetla tak řekla jen : to mě mrzí a potom odešla. Když jsem si otřela slzy šla jsem za Nikk. Tak co, jak ti je řekla. Mohlo by bejt líp.....
Odpovědela jsem a sedla si na postel. Terry ( jedna z učitelek) říkala že se Denny pozítří vrátí.... jo.. ja vím řekla jsem a vzdychla.
Co budeš dělat zeptala se...
To ještě nevím....
Měli by jste si všechno vyříkat
To asi jo ale já to nezvládnu řekla jsem sklesle.....
Neboj klidně tam půjdu stebou jestli chceš. ..
Ne to ne měla bych si to sním vyřešit sama..
Tak dobře ale když budeš potřebovat tak dojdi a řekni.. řekla a dál jedla svůj makovej koláč.
Dej mi kousnout. . :* žadonila jsem
Na řekla a podala mi svůj koláč.
Dikk řekla jsem a zakousla jsem se.
Tak já jdu řekla jsem a odešla. Čau řekla Nikk a já odešla. Nastal den kdy se měl vrátit Denny do dětského domova.
