Rebel Love Song II. h. s. ICZI

chapter twenty-two.

Pohled Kaylee

Vyděšeně zapátrám rukou po Hazel, není tu. Rychle se zvednu do sedu a rozhlédnu se. Hazel tady vážně není. Vyběhnu z pokoje a podívám se do obýváku, Harry tady také není. ''Dobré ráno.'' ozve se mi za zády. Poskočím a chytnu se za srdce. Harry drží malou v náruči a krmí ji. ''Lekla jsem se.'' odvětím a kývnu k Hazel. ''Brečela, tak jsem si ji vzal a zkusil ji nakrmit.'' nevinně se na mě usměje, zatímco já si prohrábnu rozcuchané vlasy. ''Díky.'' řeknu kysele a odkráčím do koupelny, potřebuji sprchu.

''Poslyš ty umíš říct díky tak, že to zní jako chcípni.'' křikne za mnou Harold. Sama pro sebe pozvednu koutky a napustím si horkou vanu. Stáhnu si vlasy do drdolu a ponořím své tělo do příjemné vody. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. Tohle jsem potřebovala.

Můj čas na odpočinek je ale přerušen pláčem. Hazel. Povzdechnu si a čekám jestli ustane, on však trvá. ''Kay, kde má plenky?'' slyším Harryho hlas za dveřmi. ''Tady.'' odseknu a protočím očima. ''Můžu dovnitř?'' otevřu pusu do tvaru O. On se vážně zeptal? ''Ne!'' vykřiknu když si všimnu, že kliká klesá dolů. ''Potřebuju plenu Kaylee.'' zavrčí. Hazel teda povím ti, že to mamince vážně neděláš lehké.

Vylezu tedy z vany a obmotám kolem sebe ručník, popadnu do ruky plenu a vyjdu z koupelny. ''Tady.'' zamručím. Harry si mě prohlédne od shora dolů. Vložím mu do ruky plenku a zmizím ve své ložnici. Chce být vzorným otcem, tak ať se o to postará.

Shodím ze svého těla ručník a přejdu ke skříni. Všimnu si něčeho, co jsem popravdě ani nevěděla, že mám tady sebou. Do očí se mi nahrnou slzy, když si to vezmu na sebe. Harryho staré triko hipsta please.

Kdysi jsem v něm spávala pořád, pousměji se při té vzpomínce, kdy jsem mu to triko odmítala vrátit. Hádali jsme se jako děti. Nakonec jsem ale vyhrála, jako vždy.

Pohled Harryho

Když Kay zmizí v ložnici, ještě chvíli stojím na místě a v hlavě si uchovávám pohled co se mi teď naskytl. Otočím se abych tedy zašel Hazel přebalit, ale Kay si nechala pootevřené dveře a mě to nedalo. Touha vidět její tělo byla najednou silnější než cokoliv.

Postaví se ke skříni a bílý ručník spadne na zem a mě se naskytne pohled na její nahé tělo. Boky má užší než si pamatuji, a zadeček mnohem lépe tvarovaný,.. Kdybych ji neznal, neřekl bych, že je po porodu. Bříško má o něco větší, už ne tak ploché jako předtím, dobrá možná malinko na ní ten porod jde vidět, ale stále je naprosto dokonalá.

Natáhne se pro něco do skříně, pak se ale otočí a já rychle zmizím. Dojdu s Hazel do obýváku kde ji položím na gauč a začnu přebalovat. Sakra, je snad ještě více sexy než si ji pamatuji. Z dětských křivek se staly ženské... Celý rozrušený odnesu špinavou plenu do koše, po kterém trochu pátrám, když se vrátím do obýváku, Kay sedí na gauči s malou v náruči.

''Moje tričko.'' zašeptám udiveně, když si všimnu co má na sobě. S úsměvem přikývne. ''Netušil jsem, že by si ho pořád mohla mít.'' zírám na ni naprosto vykolejený. ''Vypadáš jako by jsi viděl ducha, Harry.'' konečně zaslechnu i její smích, myslím ten opravdový, od srdce.

Neviděl jsem ducha kotě, viděl jsem něco mnohem, mnohem lepšího...

*******************

Pohled Kay

''Myslela jsem, že se sem stěhuješ sám?!'' vyjeknu když nějací muži nosí ke mně do bytu stále více a více věcí. ''Taky že ano.'' zasměje se Harry, který se mnou stojí u dveří a sleduje celé dění. ''To je poslední!'' zaraduje se Hazz, ten muž nese pouze nějaký stolek. Položí ho do chodby, Harry mu do ruky vloží několik bankovek a zavře dveře mého bytu.

''To by bylo.'' usměje se na mě a hodí mi ruku okolo ramen. Odkašlu si a ustoupím od něj. Spustí ruku zpět podél svého těla a povzdechne si. Přejdu do obýváku, kde má Hazel sedačku a posadím ji do ní. Samozřejmě tak, aby na všechno viděla, nevím k čemu jí to je, stejně vidí  černobíle. 

''No... Můžem?'' pohlédnu na Harryho a ukážu na všechny ty věci. Musíme je dostat do pokoje naproti tomu mému. Harry popadne jako první noční stolek, zatváří se jako opravdový silák, když prochází kolem mě. Moc se nevytahuj, bejby.

''Budeš tady jen stát nebo i něco dělat?'' popíchne mě, když jde pro další nábytek. Podívá se na mě, jako bych byla pouhý kus masa, chce si hrát? Fajn. Opřu se ležérně o zeď a sleduji jeho pohyby. Při pohledu na jeho svaly na rukou jak se zatnou, si skousnu ret. ''Tuhle hru si nikdy neuměla, Kay.'' zasměje se, naopak já se zamračím. ''Nesnáším tě, Stylesi.''