Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
O rok a půl později
Stála jsem před zrcadlem, a oči upírala na svůj odraz, nedalo se ale říct, že jsem se dívala přímo na něj. Dívala jsem se kamsi dál, jakoby se v zrcadle promítal celý můj život. Má mysl se stala obrovským kolotočem, myšlenky se točily a točily, a nedaly se zastavit. Nedokázala jsem je uspořádat, avšak jedna myšlenka si lístek na ten nekonečný kolotoč koupila víckrát. Dělám správnou věc? Je to to co opravdu chci?
Povzdechla jsem si a rukou si pohladila vystouplé bříško, bolel mě žaludek, byla jsem nervózní více než kdy jindy. Čelím životnímu rozhodnutí, co když po tomto bude i můj život jeden velký kolotoč? ''Co myslíš prcku?'' otočila jsem se směrem k Hazel, která seděla na stoličce a cumlala štětec na pudr, fuj.
Dlaněmi jsem uhladila šaty na bocích a roztřeseně jsem se nadechla. ''Kde je má dcera?'' dveře do mého bývalého pokoje se otevřely. Z mého dětského pokoje se během mého pobytu v Anglii stala prostorná ložnice, pro mě a Harryho, když přijedeme na návštěvu.
Dovnitř vešel můj otec a zůstal v naprostém úžasu. V očích se mu zaleskly slzy, slabě jsem se pousmála a sklopila oči. ''Tohle má být ten nejšťastnější den ve tvém životě.'' řekne táta a posadí se vedle Hazel, kterou si vezme na klín. ''Jsem jen nervózní.'' zašeptám. ''Stále můžeš říct ne.'' odvětí můj otec, říct ne? ''To nikdy neudělám.'' hrdě pozvednu bradu a naposledy se na sebe podívám do zrcadla.
''Můžeme?'' nadechne se táta, tiše přikývnu a chytím ho za nabídnuté rámě. Hazel chytnu za ručičku a ona spěšně ťapká vedle nás. Vyjdeme s tátou z domu a před námi se rozprostře dav lidí sedících na bílých lavicích v písku. Všichni se otočí naším směrem a tiše vydechnou. Na pláži stojí oltář z mahagonového dřeva, ozdobený bílým kvítím, oblohu ozářil nádherný začínající západ slunce, a mě napadlo, že už nic nebude lepší. Jen teď a tady.
A přímo tam, naproti mě, stojí můj budoucí manžel. Jeho oči se doširoka rozšíří a na tváři mu spočine úsměv. Hazel kráčí kousek před námi a nemotorně rozhazuje drobné lístečky.
Pohled Harryho
V momentě kdy jsem spatřil svou budoucí manželku se mi zastavil dech, bílé šaty s dlouhým závojem, který ladně klouzal po písku při její chůzi jako had, krásně obepínaly její narůstající bříško. Donutilo mě usmát se, když se její bosé nohy dotkly studeného písku. Také mě rozesmál fakt naší holonohé svatby. Všichni svatebčané měli bosé nohy, pouze položené v písku.
Kaylee se krůček po krůčku blíží, je překrásná. Hnědé vlasy má spuštěné na záda, její make up je lehký, přirozený. A úsměv na její tváři neodolatelný. V moment kdy Kaylee spočine přede mnou v celé své kráse, vše ztichne, všichni se usadí a čekají.
''Sešli jsme se v tento den, abychom tuto ženu a tohoto muže, spojili v jedno.'' promluvil kněz. Nastává ta nejkrásnější chvíle našeho života. Zadívám se Kaylee do očí, jakoby byla jediná tady. Je neuvěřitelné jak moc tuto ženu miluji. A nikdy nepřestanu.
''Ve zdraví i v nemoci, v bohatství i v chudobě, už nikdy nebudeš sama. Miluju tě Kaylee.'' prohlásil jsem hrdě svůj slib, v jejích očích se zableskly slzy, její hrudník se otřásl. Všechny oči jsou upřené pouze na nás, a já nikdy nemohl být šťastnější.
''Harolde Stylesi, slibuji ti, že má láska k tobě bude věčná, a nehynoucí. Ve zdraví i v nemoci, v bohatství i v chudobě, navěky.'' poslední slovo téměř zašeptá a mě poskočí srdce, když se rozpláče.
''Harolde Edwarde Stylesi berete si tedy zde přítomnou Kaylee Evans?'' je to tady, ta chvíle, která vše zpečetí a už nebude žádné cesty zpět. Nikdy jsem k ničemu nebyl více odhodlanější. ''Ano.'' prohlásím a chytnu svou krásku za ruce. ''A vy Kaylee Georgie Evans? Berete si zde přítomného Harolda Edwarda Stylese?'' srdce se mi rozbušilo tak moc, že ho všichni museli zaslechnout. A když řekla to krásné slovo ''Ano.'' v tu chvíli jsem náhle plakal i já.
''Můžete políbit nevěstu.'' popadnu svou Kaylee do náruče a stisknu ji tak pevně, potřebuji ji. Vždy jsem ji potřeboval. Nikdy po mém boku nebyl nikdo jako ona a už ani nebude. Je moje, vždy byla a vždy bude. Budu se rvát do posledního dechu. Ona, Hazel a můj nenarozený syn jsou pro mě celý svět. Jsou můj život. Nikdy pro mě nic nebude víc, než má rodina.
I těžké začátky, dosahují šťastného konce....
Tímto mé dámy končím :) Je neskutečně těžké se s tímto příběhem loučit. Přirostl mi k srdci a dal mi opravdu zabrat. Vždycky ho budu milovat a ráda se k němu budu vracet abych si přečetla vaše komentáře, a připomenula si, jak to bylo s Kay a Harrym. Hodně z vás mě opustilo, kvůli nepřidávání, já vím. A popravdě na wattpadu už mě asi ani neuvidíte, tohle je zřejmě poslední dílo, které ode mě přečtete :)) Jsem ráda za všechen čas, který jsem vložila do tohoto příběhu, a jsem na něj hrdá. A děkuji i vám. Moc vás tady už není, ale asi se s vámi budu muset rozloučit :) Děkuji za celé ty roky, co jste mě neustále podporovaly a stály při mě. Vážím si každé z vás, bohužel každý občas vyroste z něčeho co měl rád. Kluky miluju stále, vždy budu, ale chci se už soustředit pouze na normální tvorbu, tím myslím ne na fanfiction. Děkuji vám všem, čtenářkám, i těm co se jen zastavili na počtení, děkuji všem, co kdy strávili nějaký čas u mých příběhů. Možná se ještě do budoucna rozmyslím, vždyť mě znáte, rozhodně mě ale stále SLEDUJTE, jak říkám může se stát zvrat, psychicky se třeba zhroutím, bude mi wattpad chybět a zase se vrátím :) ale teď není nic jisté.
Hlavně si pamatujte, že opravdu i těžké začátky, mohou dosáhnout šťastného konce!!! :)
