My Dream Directionerky

Vše zpět

To bylo naposledy, kdy jsem Michaela Gordona Clifforda viděla. Hledala jsem ho u něj doma i u kámošů. Nikde nic. Myslela jsem, že se mi to jen zdá, ale ne. Schovával se před mnou všude kde to šlo, jen abych ho nezahlédla.
*Michael pow*
,,Kurva proč!?" zavrčel jsem do zrcadla naproti mé osobě. Slyšel jsem zvonek, ale odmítal jsem jít někomu otevřít, protože jsem tak nějak tušil, že je to ONA. Nechtěl jsem ji vidět ani koutkem oka. Když zvonek po půl hodině přestal po pěti minutových pauzách zvonit, odhodlal jsem se podívat z okna na silnici. Stála tam. Ruce měla spojené u podbříška a stále hleděla na dveře. Přestalo mě bavit koukat na to jak jen kouká jako malé zmoklé štěně a čeká až se ji já, jako majitel, hodlám otevřít, ale já jako zlý bastard neotevřu. Zatáhl jsem závěsy a plácl sebou na postel. Po hodině jsem se zmohl a vstal. Sešel schody dolů a mířil jsem si to k ledničce, která byla narvaná k prasknutí jidlem. ( něco pro mého spolužáka Dana) Když jsem šel zpět, otevřel jsem dveře, abych se podíval, jestli tam pořád je. Což jsem ovšem dělat neměl. Jak jsem trochu zabral za kliku, ona věděla, že jsem to já a proto mi hned co jsem trošku dveře po otevřel vrhla se na mě jako Jeziňka (pohádková bytost) a začala mě objímat ze všech jejích sil, ale moc jí neměla. Úplně jsem zkoprněl a nic nedělal.
*May pow*
Hned cose otevřely dveře, jsem mu padla okolo krku a nechtěla ho pustit. Vší silou, která mi ještě zbyla jsem ho zmáčkla v pase. Když jsme tam tak stáli a všichni, kdo šli po ulici, na nás zírali nebo takovým potěšujícím pohledem koukali (Doufám, že víte jak to myslím. Takový ten spokojený pohled nebo tak). Michael se pousmál a už se napřáhl, že zavře, ale uslyšela jsem jen výstřel a pak jsem viděla tmu. Příště bych si sem mohla vzít knížku, pomyslela jsem si. Když jsem se probudila, snažila jsem se otevřít, ale nešlo to. Jako kdyby jsem je měla slepené vteřinovým lepidlem. Cítila jsem menší tlak na mé ruce. Něco ji svíralo. Pootevřela jsem oči. Chtěla jsem s ní hýbnout, ale kdybych s ní hybla, probudila bych toho sladkého, přerostlého a černovlasého tvorečka, který mě držel za ruku, div mi nesfialověla.