Takže. V první řadě se omlouvám, že jsem dlouho nenapsal žádnou novou kapitolku. A když už jsem v tomhle tučném psaní, moc děkuji všem za 509 očiček. No nic...jdu psát.
Když se ráno oba dva vzbudili, slyšeli venku na ulici křik. Slyšel jen "Už zase jsou tu!" a "Pomoc!!! IronHand!!" Tom rychle vykouknul z okna. Venku na hlavní ulici u fontány byla cela armáda růžových nindžů. A mezi nimi stál... Nějaký fialovou růžový démon. Tom se podíval do zrcadla, a pak zase na sebe...věděl co ma dělat.
Vyletěl ze dveří hotelu. Z venku se zdála armáda ještě hrozivější, než ze zhora, a hned stratil veškerou odvahu.
Jak růžoví nindžové ( budeme jim říkat růžovky ) šrotili zdejší policii s kulatými štíty na kterých byla velká říť uprostřed, tak štíty létaly všude kolem. Jeden štít dopadl i před Toma. Ten samozřejmě znovu dostal odvahy na rozdávání, a zase hned věděl, co ma dělat. Popadl štít, a vrhl se do růžovek. Prorážel si cestu směrem k jejich veliteli. Obě strany na něj koukaly s údivem. V očích policie byl údiv a narůstající naděje. V očích růžovek byl údiv a narůstající strach. Protože kapitán Assmerika je opravdu killil jednoho po druhém. Když se dostal k jejich veliteli, běhal okolo něj a kosil jeho ochranku. Zvláštní bylo, že nikdo jiný než jeho ochranka ho nechránil. No nic. Začal souboj bossů...
