Lonely girl

*8*

Žárlila jsem. A to dost. Seděla jsem ve skladě, protože jsem měla pauzu. Liam byl u kasy s Caroline a i přes dveře jsem slyšela jejich smích. Myslela jsem si, že bych se mu mohla líbit. Ale potom jsem viděla jeho bývalou přítelkyni a teď Caroline. Nejsem jeho typ. Jsem jiná než on. Patřím do jiné společnosti. Stoupla jsem si a vyšla ze skladu. Liame a Caroline jsem nikde neviděla. Uviděla jsem jen Joshe, který seděl u pultu. 

Byl to Jasonuv a Carolinin bratr. Byl prostřední. Jeho vlasy byli blonďaté a kudrnaté. Oči mu zářili nádhernou zelenou barvou.

"Už jsem myslel, že si tam usnula." usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Vzala jsem si notýsek a šla zapisovat nové objednávky. Koutkem oka jsem si všimla, jak přišel Liam, který na sobě neměl zástěru.

"My jdeme s Liamem pryč, dobře Joshi?" řekla Caroline a Josh jen pokrčil rameny. Potom se koukla na mě. "Doufám, že to tu zvládneš." usmála se a potom už táhla Liama pryč. Dívala jsem se za nimi a cítila jak se mi sevřelo srdce. Musela jsem se chytnout okraje stolu.

"Jsi v pořádku?" položil mi Josh ruku na rameno a já přikývla. Otočila jsem se a šla dát objednávku kuchaři. Během toho jsem připravila nápoje a když jsem je šla zanést, Josh mi je vzal z ruky. "Posaď se.." zašeptal. "Hned!" 

Poslechla jsem ho a sedla si k baru. Josh přišel za pár minut ke mě a sedl si vedle mě. Položil ruku na tu mou, kterou jsem měla položenou na pultě. "Je to kvůli Liamovi a Caroline?" zeptal se a já se na něho koukla. "Protože já vím, jaké má Liam kouzlo. Každá holka se do něho během pár minut zamiluje." ušklíbl se.

"On a Carolin.." zakroutil hlavou a hledal správná slova. "Nemůžou spolu chodit, ale nedokážou být bez sebe." vysvětlil. 

"Proč mi to říkáš?" zašeptala jsem, protože mě to bolelo. Bolelo mě všechno slyšet.

"Není to proto, abych ti ublížil." začal se bránit. "Jen chci, aby sis z toho nic." propletl si se mnou prsty a já se na naše ruce koukla. Najednou se ozval zvonek, který oznamoval, že někdo přišel. Trhla jsem hlavou ke dveřím a uviděla Liama, který stál zaraženě u dveří a koukal se na nás.

"Stalo se něco brácho?" zeptal se Josh.

"Jen jsem si zapomněl peněženku." oznámil a vzal si jí z pultu. "Mějte se." řekl a zmizel. Caroline stála před výlohou a hned jak byl u ní jí objal okolo rame a odešli. 

Když se zavřelo, schovala jsem zástěru a oblíkla si mikinu. Rozloučila jsem se s Joshem a vyšla z bistra. U dveří jsem se málem srazila s Liamem.

"Pozor." usmál se a přidržel mě, dokud jsem nenašla rovnováhu. Všimla jsem si, že je sám.

"Kde máš Caroline?" zeptala jsem se.

"Doma." řekl a podíval se na mě. "Chceš doprovodit domů?" pokrčila jsem rameny a vydala se domů. Liam šel bezeslova vedle mě. Když jsme stáli před mým domem, koukla jsem se po Liamovi. Najednou se mi dovnitř nechtělo, protože jsem věděla, že mě tam čeká jen otec a jeho kecy.

"Jsi v pořádku?" zeptal se vzal mě za ruku. 

"Jen se mi tam nechce." přiznala jsem se. "Ale co mi zbývá?" pokusila jsem se o úsměv. 

"Utečeme!" vyhrkl Liam. "Vezmeme auto a někam odjedeme." usmál se a přitáhl si mě blíž.

"To nemůžeme.." namítla jsem.

"Proč?" zeptal se a zadíval se mi do očí. "Co ti v tom brání, Clary?" Ano co mi v tom brání? Jedině máma, protože by mě trápilo, že jsem jí tady s otcem nechala. Ale to bylo všechno.

"Já nevím.." zašeptala jsem. 

"No tak Clary!" pohladil mě po tváři. "Sama říkáš, že tu nic nemáš.. A já? Udělám pro tebe cokoliv." usmál se. "Zavolám Caroline ať nás na pár dnů omluví a odjedeme.. Prosím." 

"Dobře." přikývla jsem. "Ale musím si vzít věci, což bude těžké.." 

"Co kdyby si vylezla oknem? Budu tě chytat." navrhl a já přikývla. Rychle jsem mu dala pusu a vběhla do domu. Máma s tátou byli v obyváku. Nakoukla jsem tam.

"Budu nahoře, dobře?" řekla jsem a než stihli odpovědět byla jsem pryč. Vzala jsem si tašku a házela tam základní věci, které jsem věděla, že budu potřebovat. Vyhrabala jsem svojí zásobu peněz, kterých nebylo hodně a hodila je na spodek tašky. Potom jsem přešla k oknu a hodila tašku dolů, kde jí chytl Liam. Potom jsem přehodila jednu nohu přes oknu a podívala se dolů. 

"Neboj se!" zavolal na mě potichu Liam. Přikývla jsem a zavřela oči. Naštěstí jsem neměla daleko strom, na který jsem se přehoupla a slezla dolů. Pár metrů nad zemí jsem seskočila dolů a Liam mě chytl. Potom jsem utíkali k jeho autu.

"Připravená?" zeptal se.

"Připravená jestli jsi i ty." usmála jsem se.