Jak nejlépe skrýt minulost?

139 17 4
                                    

Do ruky jsem jí dala toast, který jsem nám udělala k večeři a rozloučila se s ní. Jakmile zaklapla dveře a já uslyšela zvuk jedoucího skateboardu, svolala jsem všechny k nám domů.

Jako první dorazili Chris a Ashley, protože bydlí jen dvě ulice od nás. Hned po nich přišli i Mike a Emily.

,,Takže, děti se plíží po naší minulosti," začala jsem.

,,S tím jsme počítali,"pokrčil rameny Chris.

,,Ale oni se nebezpečně a rychle blíží k pravdě. Snad nechcete, aby se jim změnil život jako nám a proto bych navrhovala, aby jsme se domluvili co jim řekneme a co ne," ujala jsem se slova.

Domluvili jsme se na pár věcech, co jim případně řekneme a nějak to svázali, aby to dávalo smysl.

,,Já nevím jak vy, ale já před nimi nechci hrát žádné divadlo," pronesl svůj odpor Mike, který se opřel o zeď s rukama zkříženýma na prsou.

,,To nikdo, ale jak by reagovali na wendiga a na smrt?" nesouhlasil a s ním Ashley.

,,A jak by Hanah reagovala na svého otce, který si z nás nepříjemně vystřelil a jak by reagovala na svojí jmenovkyni," připojila jsem se k Ashley.

,,Mají pravdu, brácho," zastal se dívek Chris.

,,Vždyť jsou skoro dospělí. Myslím, že sedmnáctiletá dívka smrt otce pochopí," jediná Emily stála při Mikovi.

,,Víš, jak by to znělo? Obří Wendigo, který jak se podle tetování ukázalo byl Hanah zabila svého bratra," pronesla jsem.

,,Ehm, nevíme jistě jestli ho opravdu zabila. V tom deníku toho dědy se přeci psalo, že mají pořád kousek člověka v sobě. Třeba ho poznala a jenom odvedla," uvažoval nahlas Mike.

,,Ale to nezmění nic na tom, že umřel. Vždyť tam neměl jídlo," přemýšlela Ashley.

,,Měl, když jsme ho se Sam hledali, viděli jsme toho dědu jak tam... tam visel," řekl Mike.

Nastalo hrobové ticho. Ashley se přitulila k chrisovi. Musíme to znovu probírat i když se ani jednomu nechce. Nastala moje slabá chvilka, na ten pohled nikdy nezapomenu.

,,To by ale znamenalo..." promluvila jako první Emily.

Všichni jsme si její větu domysleli, ale Mike jí doplnil nahlas.

,,Že by se z něj stal Wendigo."

,,O, ne, ne, ne," přitáhla si Ashley k sobě nohy a nechala se obejmout Chrisem. ,,Hlavně aby je nenapadlo tam jet."

,,Ne, to ne, vždyť nevědí, kde to je," zavrtěla jsem hlavou.

,,Snad," dodala Ashley.

,,Proto musíme schovat všechny ústřižky z novin a zápisky," začal velit MIke, což nikomu nevadilo. Jeho plány se vydařily, hlavně ten s chatou.

,,Máme toho hodně v ložnici," zvedla se Ashley.

,,Tak my jdeme, čau," zvedl se i Chris a odešli.

V patách jim šla Emily, která se také rozloučila. Zůstala jsem tam sedět jenom s Mikem, zabořená do myšlenek, hlavně na Joshe. Zase mi chybí.

,,Můžu ty důkazy dát k tobě?" zeptala jsem se ho.

,,Jistě," usmál se a posadil se vedle mě. ,,Dneska ti to moc sluší."

,,Dík," pousmála jsem se.

Neměla jsem na flirtování náladu. Mike našpulil rty, ale já jsem jeho polibku unikla.

,,Co je zlato," zadíval se na mě.

,,Nic jen jsem právě zjistila, že otec mého dítěte se zřejmě proměnil ve Wendigo a že ho... že ho stále miluji," začala jsem chodit po místnosti.

,,To bude v pohodě," vzal mě něžně za ruku.

,,Jo, asi jo," usmála jsem se na něj a ruku vytáhla z jeho sevření. ,,Půjdu sbalit ty věci ohledně Blackwood pines."

,,Kdyby něco, vždycky se na mě můžeš obrátit," dodal ještě a sledoval mé kroky do ložnice.

Ach jo, ach jo, zase hroozně povídací část, doufám, že vám to nevadí a pořád vás to baví. Budu moc ráda za komentář a vote :)


Until Dawn - Druhá generace [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat