Until Dawn - Druhá generace [CZ]

Jen řečeno...

Chvíli jsem čekala za zdí a pak se jako náhodou objevila v kuchyni.

,,Už máš hotové úkoly?" ukázala mi znovu svůj vřelý úsměv.

,,Jo, byl jenom z češtiny, takže pohoda," zalhala jsem, ,,Teď, když mám školu hotovou, můžu jít s partou ven?"

,,Jistě, proč se tak ptáš?" zasmála se. ,,Vždyť ti je už sedmnáct, stačí to jenom ohlásit."

Do ruky mi dala toast. Vesele jsem vyběhla ven a naskočila na skateboard. Jela jsem rychle chladným podvečerem a mířila do kavárny. V kavárně jsem byla deset minut před srazem a objednala si kávu. Sedla jsem si do rohu na naše obvyklé místo a vytáhla notes s propiskou. Dopsala jsem si pod rozhovor mamky s Mikem nějaké poznatky a věci o taťkovi a tetách. Potom přišli natěšení sourozenci.

,,Povídej, povídej," naléhala Beth a sedala si naproti mě.

,,Vím jak vypadal táta a Matt a Jess," řekla jsem jako první a hned pokračovala. ,,Tak poslouchejte. Moje tety po kterých jsme s Beth pojmenované se ztratily ještě před tím než na tu chatu rodiče odjeli a nikdy se nenašly. Mamka však volala Mikovi a říkala: ,,Ne, řekla jsem jí jen o tom, že se ztraily a nikdy se nenašly." Pak taky do mobilu říkala, že se musí všichni domluvit, co nám prozradí a co ne. Mike zřejmě nesouhlasil a tak mu mamka řekla: ,,Chceš aby se jim změnil život jako nám? Ne, chci aby si vedla spokojený život.""

Všichni na ní vyjeveně dívali, musí se jim to srovnat v hlavách.

,,Ehm, no tak si to ještě přečtěte," podala jim notes a sledovala, jak jsou Matt a Beth namáčklí na Joshovi a čtou si popisek.

,,To je skvělý," opřel se o opěradlo Matt a založil si ruce za hlavu.

,,Na tu chatu by jsme se měli vydat co nejdříve," řekla jsem a schytala naštvaný výraz od Beth. ,,Hele, přece se chceme dozvědět něco víc o jejich minulosti. Jak zemřeli, kdo vraždil. Policie to nevypátrala, tak proč se nepovýšit nad policii?"

,,Nechci nic kazit, ale poslali tam pár chlapů a nevrátili se," promluvila Beth.

Všichni se na ní šokovaně otočili.

,,To víš jako odkud?" zeptal se Josh.

,,Hrabala jsem se u rodičů v ložnici, mají tam toho plnou skříň. Stihla jsem si přečíst jenom tohle," vysvětlila.

,,Tak to je zvláštní," promnula jsem si bradu a začala dopisovat poznatek do deníčku.

,,Bude nám hrozit nebezpečí," prosazovala si svou Beth.

,,Stalo se to před sedmnácti lety, tak dlouho tam nikdo nevydrží," rozvracel Josh tvrzení Beth.

Beth jen pokrčila rameny, možná, že jsme jí už trochu přesvědčili. V žilách mi začal proudit adrenalin.

,,Za měsíc jsou zimní prázdniny, co takhle se tam vydat o nich?" navrhl Matt.

,,Jo, to zní dobře. Výmluvu probereme až se budou vážně blížit," rozhodl Josh.

V kavárně jsme se zdrželi dlouho.

Taková povídací část :) snad vám to moc nevadí. V příští části se bude jednat o rozhovor dospělých :) Budu ráda za hvězdičku a zhodnocení příběhu do komentářů :)