4. kapitola

10.7K 445 9
                                    

Ještě chci dodat k minulému dílu- mysleli jste si, že za ní jde Justin že jo D: původně to měl být on, ale nakonec jsem to změnila :) a teď přeji krásné čtení a doufám, že se bude líbit :))

Když mě taxikář odvezl až domů, ani jsem se nekoukla, kolik mu dávám peněz do ruky  a rychle jsem vyběhla z auta. Doma už na mě čekal Scooter.

,,Jseš si jistá, že jsi byla nakupovat?"

,,Scootre promiň, ale oni nakonec chtěli do kluby, tak jsem taky souhlasila a - počkat, jak víš, že jsem nebyla nakupovat?" došlo mi uprostřed věty.

,,Jelikož v tom baru, kde jste byli, přece jen někdo neodolal tomu, aby vyfotil tebe a Justina a okamžitě to poslal na net." řekl a skřížil si ruce na prsou. Já myslela, že mi upadne brada z toho, jak jsem měla pusu dokořán.

,,Co-cože?"furt jsem nevěřila tomu, co řekl.

,,Vyfotili vás. Tebe a Justina, jak se líbáte." řekl a ukázal mi na mobilu tu fotku. ,,Jak mi to vysvětlíš?" tázavě se na mě podíval.

,,Já- no- víš. Prosím, něříkej nic Justinovi. On za to nemůže." vypadlo ze mě a ani jsem nevěděla, proč jsem to řekla. Vždyť ON za to může, nebo snad ne? Mám to v hlavě celý pomotaný.

,,Dobře. Jdi radši spát. Zítra si o tom promluvíme. Jo a Justin zítra musí do show Ellen, tak půjdeš doufám taky." řekl a tázavě se na mě podíval.

,,Jo půjdu." řekla jsem mu, prošla okolo něj a zamířila si to po schodech přímo do mého pokoje.  Tam jsem se bezmocně svalila na postel a během chvíle usnula.

Ráno...

Vzbudilo mě vyzvánění mého iPhonu. Kouknu se na jméno na displey a mám chuť se zahrabat pod zem. Justin.

,,Ano? Copak potřebuješ?" zeptala jsem se, když jsem mu to zvedla.

,,Kim, jdeš dnes do Ellen show?" zeptal se a já si mohla úplně představit, jak si nervózně prohrabává vlasy. Na to ho znám až moc dobře.

,,Jo jdu." odpověděla  jsem neutrálně.

,,Dobře, tak se tam teda uvidíme." 

,,Jop. Tak zatím." řekla jsem a ukončila hovor než stačil odpovědět. 

Vstala jsem z postele a zamířila si to do koupelny, kde jsem vykonala kompletně ranní hygienu i se sprchou. Pak jsem se vydala do šatníku, kde jsem si na sebe vzala šaty bez ramínek se žlutým spodkem a bílým vrškem a tyto dvě části spojoval černý pásek. Ještě jsem si do ruky vzala černé lodičky a kabelku a šla dolů do kuchyně, kde už snídal Scooter.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem s úsměvem na rtech.

,,Dobré. Tady se někdo velmi dobře vyspal. Takovouhle po ránu jsem tě neviděl už hodně dlouho. Co ten Justin s tebou dělá?" řekl a tím byla moje nálada pryč.

,,Ještě jednou se pokus na to narážet a useknu ti hlavu, kterou  si vycpu, pověsím jí v obýváku nad televizi a budu házet do ní šipky. Nepokoušej mě!" řekla jsem výhružně.

,,Jo jasně, už se třesu." udělal naoko vyděšený pohled. Já jsem ho začala probodávat očima. On na mě zdvihl ruce v obraném gestu a já se radši otočila k lince, abych si mohla připravit lehkou snídani. Když jsem jí do sebe naházela, mohli jsme vyrazit. Tentokrát jsme jeli limuzínou, ve které už na nás čekal Justin. Já si sedla tak, abych byla od něj co nejdál. Justinovi to došlo a byl z toho trošku přešlý, já jsem ho ale ignorovala. 

Justin a Scooter se celou cestu bavili o něčem nudným, takže jsem si nasadila sluchátka a pustila si svůj playlist na iPodu. Ani jsem nezaregistrovala jak, ale najednou jsme byli před studiem. Všichni jsme tedy vystoupili a mně se mezitím na iPodu spustila písnička As long as you love me. Já nevím, ale tuhle písničku miluju, i když je od toho kreténa, co stojí vedle mě. Když jsme vystoupili, vypadlo mi z uší jedno sluchátko a zrovna, když jsem si ho chtěla nasadit zpátky, tak mi ho Bieber vytrhl z ruky a dal si ho do ucha. Když uslyšel svůj song, jen se na mě nechápavě podíval a pak promluvil.

,,Ty mě posloucháš?" zeptal se a já věděla, že uvnitř určitě křičí radostí. Šlo to totiž poznat na jeho očích.

,,Jen tenhle song. Jedinej, kterej se mi od tebe líbí. Nemysli si zase moc." řekla jsem a nechala ho stát u auta, mezitím co jsem odcházela do studia. U dveří jsem ještě počkala na Scootera, za kterým se vláčel Justin, a pak jsem vešla dovnitř. Všichni tři jsme zapadli do Justinovi šatny. Najednou Scootrovi začal zvonit telefon, takže šel volat na chodbu a nás tam nechal o samotě.

,,Proč si taková?" zeptal se mě najednou Justin, který seděl na opačném konci sedačky než já.

,,Jaká?" nechápavě jsem se na něj podívala.

,,Taková odtažitá vůči mě. Nemáš mě ráda. Já chci vědět proč." řekl jednoduše a přitom mě furt hypnotizoval očima.

,,Nemám tě ráda, protože ses choval v mý přítomnosti vždycky jak rozmazlenej fracek. Hned jak si přestal chodit se Selenou, tak každou noc u tebe v posteli končila jiná. (Lidi, to že ted píšu že Justin v týhle story byl tak velký kurevník, mě bolí...věřte mi). Já tě prostě znám Bieber. To co se stalo včera, se pro mě nikdy nestalo. Já pro tebe v tomhle ohledu neexistuju, tak se přestaň snažit. Já ti na to neskočím a nechci být jen další z mnoha." dokončila jsem svůj dlouhý monolog. Justin na mě jen nevěřícně koukal, ale pak konečně něco řekl.

,,Já bych ti v životě neublížil. PROSÍM VĚŘ MI." naléhal na mě.

,,Důvěru si musíš zasloužit, Bieber." řekla jsem, vstala a odešla úplně ven ze studia.

Omlouvám se, ale zase je taková kratší. Nevím, ale na delší ted nemám nějak inspiraci. Ted mám jen takovou krátkou inspiraci, na krátký části, tak se omlouvám :)) xoxo Klára :)

BoyfriendKde žijí příběhy. Začni objevovat