Boyfriend

26. kapitola

Omlouvám se, že jí přidávám tak pozdě a tak krátkou, ale bohužel mi to teď nějak nevychází s časem. Doufám ale, že se Vám bude líbit :))

Vancouver. Nádherné město. Zdržíme se tu asi na čtyři dny. Koncert bude až za dva dny, takže dneska brzo ráno jedeme s Justinem na výlet. A to konkrétně do Grand Forks, který je od Vancouvru cca 6 hodin. Bydlí zde sestřenice mé zesnulé mámy. Jmenuje se Soňa, ale já jí říkám teto. 

Právě teď jsme s Justinem na cestě tam. V autobuse jsme si pobalili jen pár věcí a vyjeli. Budeme tam totiž přespávat. Už se nemůžu dočkat.

,,Těšim se, až zase uvidim tvojí tetu." řekl Justin po chvilce ticha a usmál se na mě. On už jí taky zná. Párkrát přišla na koncert Justina, kde jsem byla se Scooterem. To jsem ještě netancovala a koukala se na všechno jen ze zákulisí.

Najednou jsme minuli ceduli s názvem Grand Forks a já se začala okamžitě usmívat. Když mě Justin viděl, tak mi položil ruku na stehno a to mi začal příjemně hladit. Přiznávám, že trošku mě to vzrušovalo, ale radost z toho, že zase uvidím tetu byla větší. Začínali jsme projíždět známými ulicemi a najednou jsme se objevili před klasickým malým rodinným bungalovem. Zastavili jsme přímo u vrat a já rychle vyskočila. Justin také hned vylezl, zamknul auto, přišel ke mě a propletl si se mnou prsty. Zazvonili jsme na zvonek co byl u branky a během chvíle se ve dveřích objevila teta. Když mě spatřila, tak byla trošku zaskočená, ale pak se hned rozběhla naším směrem. Otevřela branku a já jí skočila do náruče. Po smrti mamky mi byla ona takovou druhou mamkou, jelikož jsem s ní mohla probírat všechny holčičí věci, který jsem se Scooterem opravdu probírat nemohla.

,,Ach můj bože, co tu děláte? A proč jste se neozvali?" ptala se nás a stále jsme se objímali.

,,Překvapení." řekla jsem a ona se zasmála.

,,Tak půjdeme dovnitř." řekla, odtáhla se ode mě a společně jsme kráčeli k domku. Vevnitř jsme se zuli a zamířili do obýváku, kde seděl u televize manžel tety, tudíž můj strejda Ríša. Potichu jsem se vkradla za něj a oběsila sem se mu okolo krku. On sebou cukl a polekaně se otočil dozadu. Když mě viděl, okamžitě se začal usmívat a já jsem ho objala.

,,Kim." vydechl a dal mi pusů do vlasů. Hned po Scooterovi byl strejda Ríša můj nejbližší příslušník rodiny z mužské strany. 

,,Tak se už posaďte, sundejte si bundy a já mezitím postavím na čaj." řekla nám teta a my jsme přikývli. S Justinem jsme si sundali bundy a sedli si na gauč. Chvíli jsme se koukali se strejdou na hokej, kde hrál Vancouver proti Torontu. Justin tvrdil celou dobu, že Toronto je nejlepší a strejda tvrdil to samý ale o Vancouvru. Já jsem je jen mlčky sledovala a fandila tomu, kdo zrovna vyhrával. Nemohla jsem se kvůli nim rozhodnout ani pro jednoho. Po chvíli přišla do obýváku i teta a přede mě a Justina položila dva šálky ovocného čaje. Děkovně jsme se na ní oba usmáli a ona si sedla do druhého křesla. 

,,Takže vy dva, nechcete nám něco říct?" zeptala se teta a já jen nechápavě svraštila čelo.

,,Například to, že spolu chodíte se musim dozvědět z bulváru, místo toho abys Kim zvedla telefon?" zeptala se se smíchem.

,,Ach můj bože, já se strašně omlouvám, ale úplně mi to vypadlo z hlavy. Promiň." omlouvala jsem se. 

,,To je v pořádku, zlatíčko. Tak co byste chtěli tady podniknout?" zeptala se nás teta.

,,No vlastně jsem se chtěla zeptat, jestli bysme tu mohli den přespat, abysme si vás pořádně užili a pak vám dát lístky na Justinův koncert, který se koná pozítří." dokončila jsem svůj program.

,,Samozřejmě, že tu můžete spát. A na koncert půjdeme rádi, že jo Ríšo." řekla teta a strejda přikývnul.

,,Takže, chtěli byste dneska někam jet?" zeptal se nás strejda.

,,Ani ne, jen se jít někam projít." ujal se slova Justin a já na něj zaskočeně koukala.

,,Ty to chceš risknout. Co když tu máš fanoušky?" zeptala jsem se ho.

,,Já mám fanoušky pomalu všude, ale chci si užít krásné odpoledne s mojí přítelkyní a její rodinou." usmál se na mě a já myslela že se roztaju.

,,Tak jdeme ne?" vyzvala nás teta a my jsme se všichni zvedli.

Odpoledne venku proběhlo nádherně. Pár holek za námi přišlo, abysme se s nimi vyfotili, ale jinak bylo vše v klidu a my všichni jsme si mohli užívat rodinou pohodu. Pak jsme si zašli ještě na večeři a celí vyčerpaní jsme přišli domů a zalehli do postelí, kde jsme okamžitě vytuhli.

Jen do mě :) Já vím, kapitola naprosto o ničem, ale vyhlašuji soutěž. Kdo mi napíše nejlepší komentář (dlouhý mám nejradši) tak tomu věnuji další kapitolu a takhle to budu dělat pořád :)) Miluji Vás a doufám, že pochopíte, že nemám moc času na to psaní :)) xoxo Klára