Boyfriend

10. kapitola

Tuhle část bych chtěla věnovat Verče, Luciferce a hlavně kamarádce Olče, která už včera málem chtěla vzdát psaní své povídky Favourite girl...Jsme rodina, takže jsem se nakonec pokusilají pomoct a ona už pak vše hravě zvládla- Oli, hlavně nepřestávej :)) Krásné čtení, i když nwm nw protože jsem to psala po tmě :))

 

10. kapitola

Po našem koupání jsme se oba osušili, zabalili náší skromnou večeři, oblíkli jsme se a šli domů. Když jsme byli u mého domu a já už chtěla vystoupit, Justin mě zatáhl zpět do auta.

,,Něco sis tu zapomněla." řekl a našpulil rty.

,,Hm, neřekla bych." poškádlila jsem ho.

,,Tak to odvoláš." řekl a upřel na mě svůj naoko přísný pohled.

,,A co když ne?" řekla jsem a naklonila se k němu blíž, abych ho vyprovokovala.

,,Vážně to chceš vědět?" zeptal se mě.

,,Jo chci." řekla jsem mu a zase jsem byla o kousek blíž k jeho dokonalé tváři.

,,Jen jedna drobnost- Scooter je dnes na tý pracovní večeři, že?" ujišťoval se.

,,Jo. Je." řekla jsem mu a to už mi do tváře narážel jeho mentolový dech.

,,Okej." řekl, odpoutal se, vystoupil z auta, obešel to k mojí straně, otevřel dveře a v náruči mě vyndal ven jako prineceznu.

,,Justine, co to děláš?" zeptala jsem se a začala se u toho smát.

,,Chtěla jsi to vědět, vzpomínáš?" řekl mi. Nohou zabouchl dveře od spolujezdce a centrálním zamykáním zamknul dveře. Otevřel branku a šel směrem ke vchodovým dveřím. Tam jsem z kabelky vyhrabala klíče, odemkla dveře, Justin i se mnou vplul dovnitř, zavřel dveře a to všechno aniž by mě pustil. Šli jsme nahoru po schodech, tedy spíš on šel a já se nechala nést. Justin pak zatočil do mého pokoje, kde mě povalil na postel. Sehl se ke mě a já se upřímně začínala bát. A měla jsem taky k tomu důvod. Najednou mě totiž začal lochtat, což u člověka jako já, kteýrý je extrémně lochtivý, je trošku blbý. Já už jsem z toho smíchu nemohla ani pomalu dýchat. Náhle se Justinovo lochtání změnilo v příjemné hlazení. Naklonil se ke mě a nežně mě políbil. Já jsem si ruce spojila za jeho krkem a přitáhla si ho blíž, abych polibek prohloubila. Najednou to ale už začalo být trošku zvrhlé. Justinovy ruce se přiblížily k mé podprsence, a když už jí chtěl sundat, tak jsem ho zadržela.

,,Justine, počkej." řekla jsem a on se ode mě odtáhl s nechápajícím výrazem.

,,Já promiň, ale chodíme spolu teprve pár hodin a navíc ještě před týdnem jsem tě nenáviděla. Takže dnes ne." řekla jsem mu a přitom hypnotizovala mojí deku. Justin strčil ukázováček pod mojí bradu a mírně jí nadzdvihl. 

,,Já se nezlobím. Respektuji tvoje rozhodnutí. Do ničeho tě nebudu nutit, chápeš?" řekl mi a ty jeho čokoládový oči mi přímo říkaly, abych mu věřila. Nakonec jsem zakejvala hlavou a Justin mě objal a vtiskl mi pusu do vlasů.

Potom jsem se šla převléknout do vytahaného trička a mini kraťasů a udělat hygienu a Justin mezitím ležel u mě na posteli a jak ho znám, tak byl určitě zase na twitteru. Vyšla jsem z koupelny a jako bych to neříkala. Můj přítel s iPhonem v ruce, jak jinak. 

,,Justine, nechceš půjčit něco na spaní? Můžu ti půjčit něco od Scootera." řekla jsem mu a sedla si k němu na postel.

,,To je dobrý, budu spát v boxerkách." řekl, postavil se a opravdu si ze sebe sundal všechno oblečení, dokud nezůstal jen v boxerkách.

,,Líbí?" zeptal se, když si všimnul mého výrazu. Já jsem si protřepala hlavu, abych si vyčistila myšlenky a přikývla na souhlas. 

,,Nechápu proč tak slintáš, vždyt už si mě viděla v plavkách." řekl a posadil se vedle mě.

,,Jo to jo, já nevím, no neřešme to radši." řekla jsem, vlepila mu pusu na tvář a lehla si pod deku. Justin si lehl na druhou půlku a přitáhl si mě k sobě nahruď. Takhle jsme usnuli.

Seděla jsem v obýváku a dělala si domácí úkoly přesně, jak mi řekli rodiče. Už byla tma a já se vždy bála takhle sama doma, takže jsem u sebe měla ještě ledního medvěda Barta, kterej mě chránil. Měla jsem ho od dvou let a nepřežila bych, kdyby se ztratil. Najednou někdo zaklepal na dveře a já se neuvěřitelně vyděsila. Vzala jsem si do ruky Barta a šla pomaličku ke dveřím.

,,Kdo to je?" zeptala jsem se mým holčičím hláskem.

,,Tady policie New Yorku, prosím otevřte." řekl hluboký hlas.

Já jsem tedy poslechla a otevřela. Ve dveřích stáli tři policisté.

,,Ahoj holčičko, nemáš tu prosím někoho dospělého?" zeptal se ten první policajt.

,,Moji rodiče by se měli vrátit každou chvilku, tak tu na ně můžete počkat."  řekla jsem jim.

,,A nemáš tu poblíž, nějakého jiného dospěláka?" zeptal se opět první policista.

,,Ano, blok odsud mám strejdu. Má obchodní jednání." řekla jsem jim a začalo mi být nepříjemné jak se vyptývají.

,,A mohla bys nám dát telefonní číslo na něj?" zeptal se tentokrát druhý policista. 

,,Ano, je to (nějaké číslo)." řekla jsem jim.

,,Tak dobře. Mohli by jsme tu na něj počkat?" zeptal se první, který už vytáčel číslo. Já jsem jim ukázala, že mají jít dovnitř. Sedli jsme si do obýváku a ten první policsta mezitím zavolal strejdovi, který tu měl být každou chvíli. Já jsem se snažila dokončit úkol z matematiky, ale moc mi to nešlo, tak mi druhý policista nabídl pomoc a vysvětlil mi vše. Mezitím už k nám dorazil strejda. Já jsem se za ním rozeběhla a dala mu hned pusu na tvář. On mě taky a držel si mě stále u těla.

,,Co potřebujete?" zeptal se strejda Scooter.

,,Přišli jsme Vám oznámit, že auto Vašeho bratra dnes utrpělo vážnou dopravní nehodu, během které nepřežil ani Váš bratr a ani jeho manželka. Upřímnou soustrast." dořekl první policista a mě se v tu chvíli zhroutil svět. Začala jsem plakat, strejda si mě vzal do náruče a pokoušel se mě utěšit, i když věděl, že to nepůjde. Já jsem právě ztratila rodiče a on svého bratra a svojí švagrovou. Najednou se z dálky ozíval mě povědomý hlas...

,,Kim vstávej." říkal mi Justin, nechtěl na mě křičet. Já jsem se rychle probudila a cítila jsem, že se každou chvíli rozpláču. Hodila jsem se Justinovi okolo krku a začala plakat. Justin se mě snažil uklidnit, což se mu po chvíli také povedlo.

,,Promiň, ale zdálo se mi o rodičích. Tedy spíš o tom, jak nám oznámili jejich smrt." řekla jsem s knedlíkem v krku.

Justin si mě přitáhnul k sobě a začal mě hladit po vlasech.

,,Pššt, už je dobře." chlácholil mě, dokud jsem opět neusnula, tentokrát už klidně.

Tak co říkáte? Prosím zanechte coment a vote :)) Mimochodem, nemůžu uvěřit tomu, kolik komentářů jste mi napsali :') Jen díky tomu vznikla tato večerní část...Když vidím tolik pozitivních komentářů ve kterých se píše ať dám hned další atd. tak mě to neuvěřitelně nabudí a já mám pak i chuť to psát, protože vím, že to nedělám zbytečně :)) Takže mooooc Vám děkuji :'))) Miluji Vás

PS: Zítra si nejsem jistá jestli ude nová kapitola Boyfriend nebo Holiday in France, protože mi přijde Milujem ťa Justin :333

xoxo Klára :**