Boyfriend

30. kapitola

Tuhle část chci věnovat pro změnu, aby to nebyli pořád ti samý, uživatelům swagdivaa, JajinKaa, jdbsupraprince, DaraBui a DemitriaSummer :DD samozřejmě i holkám s dlouhýma komentářema, kterým věnuju každou kapitolu :DD PIŠ DÁL VTIPNÝ NEBO DLOUHÝ KOMENTY A PŘÍŠTÍ KAPITOLA BUDE MOŽNÁ PRÁVĚ PRO TEBE :DDD

pusťte si písničku na boku :3333 

,,Scootře to snad nemyslíš vážně!" vykřikl na něj Justin a pevně si mě u sebe stačil.

,,Myslím. Chci pro vás oba jen to nejlepší." řekl.

,,Ty nevíš, co je pro nás to nejleší, když mě tam nutíš jít." řekla jsem a z očí se mi zkutálelo pár slz.

,,A co na to řeknou média a fanoušci? Justin je příliš mladý na to, aby se usadil a jeho kariéra se teprve rozjíždí. Takhle by jeho kariéra skončila." řekl Scooter a začínal být víc a víc nasr*ný. 

,,Neskončila a to mi věř. Hele já Kim miluji z celýho mýho srdce. Tohle jsou naše životy a ty nám nemůžeš říkat co máme a co nemáme dělat. Já jí miluji z celého srdce. Už docela dlouhou dobu. Tohle jsme opravdu neplánovyli, ani jeden z nás, ale stalo se to a na světě by se momentálně nenašel šťastnější člověk než jsem já. Tak nám prosím nekecej do toho jak máme žít." ukončil Justin svůj dlouhý monolog a na Scooterovi šli vidět jisté pochybnosti.

,,Váš problém. Nemyslete si, že vás pak z toho vysekám. Nechám média ať si na vás smlsnou." řekl a odešel. Já jsem se jen koukala na místo, kde zmizel a z očí se mi pomalu začaly kutálet slzy. To nemohl myslet vážně. Vždyť je to můj milující strýček, jediný můj opatrovatel a rodina, když nepočítám tetu a strejdu. 

,,Pšššt." snažil se mě uklidnit Justin a kupodivu se mu to i povedlo.

,,Kim nemysli na to. Teď mysli na to, že budeme mít miminko. Naše miminko. Bude mít něco z nás obou." řekl a mě se zase spustily z očí slzy.

,,Prosím neplač. Neboj se." řekl a schoval mě ve svém náručí.

,,Já se nebojím. Já brečím pro to, jak to krásně znělo. Nemůžu tomu pořád uvěřit." řekl jsem, odtáhla se od něj a podívala se mu do očí.

,,Tak tomu věř." usmál se a jemně mě políbil. Z jemného polibku se nakonec stal vášnivější, kdyby mi nezačal zvonit mobil.

,,Ano?" zeptala jsem se když jsem to zvedla  a ani se nepodívala na ID volajícího.

,,Ahoj Kim, to jsem já." řekl mě známý hlas.

,,Ahoj Elysandro, co potřebuješ?" usmála jsem se do telefonu a Justin mě mezitím pořád svíral v objetí.

,,Musím ti něco říct." řekla mi.

,,To já tobě taky, ale ty první." povzbudila jsem jí. Najednou jsem slyšela jak začala vzlykat.

,,Jsem nemocná." řekla mi a já si v tu chvíli představila, jak leží někde v posteli s čajem a má rýmu. Jenže kdyby to bylo tak, tak by asi tolik neviváděla. Celé moje tělo se napnulo.

,,Jak to myslíš nemocná?" zeptala jsem se a přitom se podívala na Justinův nechápající výraz.

,,Doktoři mi zjistili leukémii." řekla a zase začala zvlykat. Já jsem zůstala stát v šoku.

,,Co-cože?" vykoktala jsem a z očí se mi ZASE začali hrnout slzy. Justina to vyplašilo a tak si vzal můj mobil a dal to na reproduktor.

,,Jak jsem měla zlomenou tu nohu, tak mi blbě srůstala, teda spíš vůbec, takže jsem musela jít na odběry krve a tam mi to zjistili. Kim já nechci umřít." řekla Elysandra a Justin pořád nechápal o co jde.

,,Elys, ty neumřeš! Slyšíš? Neumřeš! To nesmíš! Ty to nezvdáš! Budeš bojovat! Kdo by pak dělal hodnou tetičku našemu miminku? Neumřeš, jasný?" říkala jsem jí a taky u toho brečela. 

,,Já nevím. Potřebuju tu někoho, kdo mě podrží." řekla.

,,Dobře. Vracím se do L.A. . Budu tam s tebou, budu s tebou chodit na vyšetření a na všechno, dobře?" ujišťovala jsem se.

,,Ne, nejezdi. Musíš být na turné." řekla mi.

,,Ne nemusím. Mám teď zakázáno tancovat, kvůli jednomu Justinovu miminku, co mi leží v břiše, takže přijedu za tebou a budu s tebou, dobře?" 

,,Ty jsi těhotná?" zeptala se a já jsem pocítila z toho že se lehce usmívá.

,,Už to tak je." usmála jsem se.

,,Gratuluji vám." řekla a já jí na to poděkovala.

,,Takže to tří dnů jsem u tebe." ujistila jsem jí.

,,Dobře." souhlasila. Pak jsme se už jen rozloučili a já típla hovor. Podívala jsem se na Justina a zase začala brečet.

,,Pššt, neplakej. Ona to zvládne. Víš, že je silná." utěšoval mě.

,,Já vím, ale bojím se." odvětila jsem a Justin mě pořád uklidňoval dokud jsem mu nezačala na rameni usínat. Přesunul mě do postele a ještě mě políbil na čelo, lehl si vedle a mě přitáhl si mě k sobě. Takhle jsme usli.

Jen do mě :DD omlouvám se, že nebyla přes víkend ale byla jsem na chatě :D Mimochodem už tu je řes 22 000 reads :DD Vy mi děláte radost, nemůžu z Vás :D MOOOC VÁM DĚKUJI :DDDD xoxo Klára