Boyfriend

31. kapitola

Tato část je pro uživatelky- liabelieve , LucielVerunkaVeverka a Barus_Belieber která je zároveň autorkou nejlepších komentářů společně s Dootta a narychlo ještě přidávám FekovLenka :D 

DOUFÁM ŽE MĚ NEZABIJETE :D 

O dva dny později

Dnes jsem měla odjíždět z turné zpět do L.A. Právě jsme s Justinem, Alfredem, Christi a Kennym stáli v hale na letišti. Chyběla mi tu ale ještě jedna osoba. Scooter. Od té doby, co se dozvěděl, že jsem těhotná, nepromluvil se mnou ani s Justinem slovo. S Justinem se domlouval tak, že řekl někomu z týmu, ať mu něco vyřídí. Bylo to prostě na hlavu a mě to bylo neuvěřitelně líto, jak se k tomu staví. Jenže ani to mě nedonutí, abych šla na potrat, když v břiše nosim Justinovo dítě.

,,Budeš mi chybět, ségra." řekl Alfredo a objal mě. 

,,A ty mini Justine, dávej na ní majzla." řekl směrem k mému břišku a já se zasmála.

,,Třeba to bude holčička." řekla jsem mu.

,,Ne nebude, protože to prostě bude můj malej synovec." začal na mě vypínat hruď.

,,Pokrevně ne." vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Co ty víš, třeba jsme dvojčata, jen jsem ti o tom neřekl." zasmál se. Už jsem chtěla něco namítnout, když nás vyrušila Christi.

,,Tak to je hezký Floresi, ale i MY se s  ní chceme rozloučit." založila si ruce v bok a přistoupila k nám. 

,,Budeš mi chybět." řekla a objala mě. Z oka se mi vykutálela jedna neposlušná slza. 

,,Ty mě taky." řekla jsem jí a pevně jí zmáčkla. Ostatní holky tu ale nebyly, ty už se se mnou rozloučili už u haly.

,,A nezapomeň pozdravovat Elysandru." řekla a já na ní poznala že už taky začíná brečet, tak jsem jí začala chlácholivě hladit po zádech.

,,Neboj, budu, od všech." usmála jsem se a odtáhla od ní. Ona se na mě naposledy podívala uslzenýma očima a ke mě přistoupil Kenny.

,,Pojď sem maličká." usmál se a vtáhl mě do svého medvědího obětí, takže jsem se rozvlykala ještě víc. Kenny mi bude obzlášť chybět.

,,Ššššt, neplakej. A neboj, Scooter přijde k rozumu. A když ne sám od sebe, tak mu s tím pomůžu." řekl a já se musela usmát. Odtáhla jsem se od něj a na svoje místo pustil nejdůležitjší osobu na světě. No teď se ta osoba dělila o první místo  s tím malým klubíčkem lásky, co mám v břiše.

,,Budeš mi strašně chybět." řekl mi Justin se skleněnými oči a pevně mě obejmul. Já jsem zase začala plakat. Už teď mi strašně chyběl. Jak to bez něj dám těch několik měsíců, co on bude na turné? Budu to muset zvládnout.

,,Ty mě taky." řekla jsem zlomeným hlasem.

,,Neplakej. A navíc u sebe budeš mít každou minutu jednoho človíčka, který ti mě bude připomínat. Naše miminko." řekl a já jsem pořád plakala. Nedalo se to zastavit.

,,Miluju tě." řekla jsem.

,,Já miluju VÁS OBA. Teď jste pro mě vším, jste středobod mého vesmíru. Kdybych vás ztratil, ztratil bych vše co mám."  řekl mi a já jsem byla neuvěřitelně šťastná, že on miluje úplně stejně jako já jeho. Trošku jsem se od něj odtáhla a zadívala se do jeho nádherných karamelových očí, které teď byly celé zarudlé. Oba dva jsme spojili naše rty v jednom nádherném polibku. Neříkali jsme si tím sbohem, ale říkali jsme si to, jak jsme silní. V tom polibku bylo vše. Láska, štěstí, radost, ale taky smutek a stesk. Odtáhli jsme se od sebe, až když jsme uslyšeli poslední výzvu pro pasažéry letu do L.A. Teď přišla ta chvíle. Pomalu jsem se od něj odlepila a pozpátku kráčela k průchodu k letadlu. Z dálky mi ještě naznačil pusou ,MILUJI TĚ' a totéž jsem udělala i já. Pak jsem se otočila k němu zády, dala letušce letenku a šla do letadla. Tohle bude dlouhý let, i když trvá jenom chvíli.