Boyfriend

17. kapitola

Omlouvám se, ale jsem na nový škole takže nestíhám...Budu se pokoušet začít přidávat pravidelně, ale nečekejte nějaký delší kapitoly, budou opravdu krátké...a taky se omlouvám za to, že se to vyvinulo úplně jinak než jsem já sama čekala, bohužel mě inspirace vedla určitym  směrem, který už nešlo zastavit... A také se omlouvám za chyby co tam po mě jsou, ale i stejně přeji krásné čtení :)

S Justinem nám zatím všechno krásně klapalo. Laura a Mike teď byli spíš u mě doma, protože Justin věčně nebyl doma kvůli práci na turné. Stejně tak i Scooter, takže jsem se většinou jen tak nudila a nebo si zašla s kámoškama na nákupy. 

Právě teď jsem nastupovala do letadla na Bahamy společně se Scooterem a Justinem. Cesta uběhla celkem rychle, jen díky tomu, že jsem si dala menšího šlofíka. 

Společně jsme nastoupili do auta a jeli do hotelu. Tam jsme si na recepci vzali klíčky od pokojů a šli nahoru. Scooter měl pokoj hned vedle nás, takže jsem se zřekla nějakýho hlasitýho dovádění. 

,,Kim, půjdem dnes do klubu?" zeptal se mě Justin, hned po tom co jsme dovybalili. 

,,Já myslela, že tenhle večer strávíme společně." pokrčila jsem obočí.

,,Ale no ták, už jsme se dlouho nebavili." udělal na mě psí oči. 

,,Tak jdi napřed, já tam pak přijdu." mrkla jsem na něj.

,,Vždyť ani nevíš do jakýho klubu jdu." řekl najednou podrážděně, což jsem nepochopila. Nechala jsem to ale být a šla se vysprchovat. Když jsem vylezla z koupelny, Justin tam už nebyl. No super. Co asi budu celý večer dělat? Vydím to na prvotřídní gaučink. Zapla jsem si tedy televizi a mezitím si udělala popcorn. Pak jsem začala přepínat programy a hledala něco aspoň trošičku zajímavýho, až jsem na to narazila. Na jednom programu dávali přímý přenos z party tady na Bahamách. Třeba to bude někde poblíž.

,, ... je zde strašně moc lidí, tento klub The secret si většinou vyhledává ta bohatší vrstva, když jen obyčejné mojito tu stojí 50 dolarů. Vidíme tu občas i známe tváře. Zrovna dnes tu vydíme i slavného Justina Biebera, lamače dívčích srdcí, ale v dohledu bohužel není jeho nová přítelkyně Kim Braunová. Dnes tu je dokonce také..." další řeči toho moderátora jsem už neposlouchala, když jsem viděla záběr na Justina ve víru samých polonahých ženských. Na chvíli jsem zkameněla a pak jsem začala přecházet po pokoji. Mám mu věřit nebo nemám. On by mě nepodvedl, ale jsme spolu teprve pár dní. Ach můj bože, co mám dělat? Nakonec jsem si lehla zpátky do postele a pod náporem únavných myšlenek jsem nakonec usnula. Vzbudilo mě až třísknutí. Rychle jsem se posadila na postel a viděla černou siluetu, jak se blíží ke mě. Nakonec se z toho vyklubal Justin v dost opilém stavu.

,,Kim, chci tě.. Tamta mi nechtěla dát.. já chci teď tebe." začal se po mě sápat. Já jsem se ho snažila od sebe odtrhnout a zároveň se vzpamatovávala z toho, co mi řekl. Odstrčila jsem ho od sebe a stoupla si na nohy. 

,,Ty si chtěl spát s jinou ženskou?" rozkřičela jsem se.

,,Jo, byla úžasná, ale než na to došlo, tak mi usnula na posteli a já to musim mít. Potřebuju sex, hned teď!" řekl a zase chtěl jít ke mě, jenže jsem mu dala facku a díky tomu, jak byl na mol, se skácel na zem. 

,,Jdi do prdele Bieber! Že já jsem byla tak blbá a skočila ti na to, i když vím, jakej si kretén. Nech mě na pokoji! Zapomeň, kdo jsem a jak se jmenuju! Zapomeň, že vůbec existuji! Já jsem teď pro tebe nic!" vykřikla jsem na něj mezi slzami, co mi stékali po tváři. Šla jsem ke svému kufru a rychle tam naházela všechny svoje věci. Převlíkla jsem se ještě do kraťas, trička a mikiny. Vzala jsem si kufr a nechala tam Justina ležet. 

Před hotelem jsem si přivolala taxík a jela směr letiště. Netoužím po žádné dovolené, teď potřebuji být sama. Nejhorší na tom ale je, že za týden musím jet s nimi na turné, jelikož jsem byla pověřená jako náhradní tanečnice. Byla jsem na pár zkouškách a teď až se vrátím domů, tak stihnu ještě nějaký. 

Ani jsem se nenadála a už jsme stáli před letištěm. Řidičovi jsem nechala dýško za to, že mi pomohl s kufrem a pak už jsem směřovala k pokladně, co tam je.

,,Dobrý den, přeji si jednu letenku do Los Angeles." požádala jsem postarší paní.

,,Bohužel je to už poslední lístek, který je celkem drahý." řekla mi.

,,To nevadí, beru ho." vytáhla jsem svojí kreditku a dala jí do toho přístroje (víte co myslim, je to v obchodech).

Pak už jen stačilo dvě hodiny počkat na můj let, mezitím, co jsem se utápěla v myšlenkách, proč mi to udělal a po tvářích mi tekly vodopády slz...

Tak? Pusťte se do mě...i když jsem měla pauzu, tak ta kapitola je taková o ničem a já sama cítim, že se mé psaní zhoršilo a to dost... nevím jestli mám ještě dál pokkračovat....každopádně Vás stále miluji, za to, že mě podporujete :') xoxo Klára