„Kam jdeme?" zeptala se dívka.
„Věř mi Carther, prosím," pousmál se a šel dál.
Zastavil se před velkým stromem, který byl neobvykle široký.
„Náš poflakovací strom je o dost lepší," naznala Carther.
„To já vím, ale pořád jsi neviděla všechno," odpověděl.
Obešli strom a za ním byla malá fontána u které byl piknikový koš.
„Naplánoval sis to?" zeptala se.
„Možná, že ano," pousmál se.
„Je to tu krásný," špitla.
„A taky kouzelný," odpověděl.
„To jo," řekla.
„Pověz mi něco o tvé rodině," naznal Calum a mezitím dal deku do trávy.
„Nemám rodinu, jen bratra," polkla „rodiče umřeli před rokem, měli autonehodu," špitla.
„Promiň, já promiň Carther," sklopil zrak.
„Ty za nic nemůžeš," pousmála se.
„Zvládáte to? Kdyby jste potřebovali, můžu vám pomoct," odpověděl.
„Nelámej si s tím hlavu, je to v pohodě, já, jen jsem o tom doteď s nikým nemluvila, ani s bratrem ani s Michaelem, prostě jsem neměla odvahu se o tom bavit," řekla.
„Jo, jasně, chápu, ale kdyby cokoliv, pomůžu ti," objal ji „Carther, jen chci abys věděla, že nejsi sama," špitl a hladil ji po zádech.
×××
Kdyby jste se náhodou nudili, tak jsem přišla s novou povídkou s Calumem » Close as strangers.
Budu ráda za každé přečtení!
