„Calume? Proč pláčeš?” vyšplhala na strom Carther.
„Nepláču, jen nemám sluneční brýle,” odpověděl a pousmál se.
„Není to ze slunce, poznám to,” řekla.
„Dneska nemaluješ?” zeptal se.
„Ne, tak co je Cale?” pousmála se.
„Nic, jsou to moje problémy Carther, radši mi řekni něco o sobě,” odpověděl.
„Nic ti říkat nechci, proč mi nevěříš?” zeptala se.
„Fakt to chceš vědět? Ani se neznáme,” řekl.
„Právě proto,” odpověděla.
„Carther, na začátku roku se budeme stěhovat,” špitl.
„Sakra, já musím teď už někde být, promluvíme si zítra,” koukla se na hodinky a běžela pryč.
×××
Líbí se vám tento příběh? I když vlastně nemá hlavu ani patu?
