Internet - Mavy ( Kovy+Martin )

1.část

,, Všechno nejlepší, Marťo!'', lekl jsem se, když jsem rozsvítil v kuchyni světlo a stála tam celá má rodina. Na stole byl čokoládový dort s nápisem 18. Ano! Konečně mi je osmnáct, což znamená, že jsem plnoletý.

,, Jé, to je ale překvápko'', zasmál jsem se a šel obejmout mé rodiče, sestřenky, bratrance, strýce a tetu, prarodiče s matčiny i otcovy strany a pár mých přátel.

,, Blahopřeju ti k osmnáctým narozeninám'', řekla mi babička. Ja jí poděkoval a pak jsme šli nakrájet dort.

,, Už víš, jaký budeš mít zaměstnání?'',zeptala se mě mamka. No, asi bych se měl rozmýšlet.

,, Zatím nevím'', odpověděl jsem.

,, Určitě nebudeš zpěvák'', vysmál se mi kámoš. Ano, všichni si z mého falešného zpěvu utahujou.

Mezitím jsem dojedl dort a počkal na ostatní. Vždy, když se celá má rodina sejde u stolu, mám to snědlé jako první. Bratránek se mi pak směje, že jsem expertní žrout.

,, Přestaň se mi smát!'', řekl jsem svému bratránkovi a dělal uraženého.

,, Aby ses nám neurazil''.

Všichni jsme byli pozitivně naladění, takže u stolu proběhla dobrá atmosféra. Bavili jsme se o různých vtipných věcech, ze kterých jsme dostávali záchvaty smíchu.

,, Hele a kdy si Martin rozbalí dárky?'', řekla sestřenka. Její hlava byla opřená o ruky a v očích měla zvědavost.

,,Joooo dárky, hele já si myslím, že se ti můj dárek bude nejvíc líbit'', vykřikl bratránek a vrhl se ke svému dárku.
Radostně ke mně přiběhl a podal mi veliký a měkký balík.

,, Jé, tričko Ronalda, fakt děkuju'', nadšeně jsem odložil tričko a mezitím jsem si rozbaloval všechny dárky.

Všechno mi připadalo, jako kdyby byly druhé vánoce. Tolik dárků jsem nikdy na mé narozeniny nezažil.

Dostal jsem hodně kusů oblečení, selfie tyč, sluchátka, a pár různých drobností.

,, To není všechno!'', šla ke mně mamka s úsměvem na tváři a nesla velkou krabici.

,, Mami, to nemyslíš vážně!'' řekl jsem překvapeně, když mi položila na klín krabici od notebooku.

,, Jsou to tvé osmnácté narozeniny a tohle je takový speciál''.

Rozbalil jsem krabici a v něm ležel notebook takový, jaký jsem si vždy přál.

Všem jsem moc poděkoval a oslavovali jsme s dobrou náladou a s pravým úsměvem na tváři.
~~~~~~~~~~~

,, Tak ahouj'' objal jsem všechny a oni na oplátku také.

,, Ať se ti daří, drahoušku'', popřála mi babička ještě před odjezdem.

,, Díky babi a měj se.''

Když už odjížděli, tak jsem jim zamával a šel domů.
Rozhodl jsem se uklidit dárky a nepořádek po oslavě. Přece mi tohle neuškodí.

,, Moc ti děkuju za pomoc toho úklidu'', poděkovala mi mamka.
No jo. Přece někdy musím zvednout ten líný zadek a pomoct ostatním.

Pak jsem vyrazil po schodech do svého pokoje. Přemýšlel jsem, jestli bych nedal do kupy ten nový notebook. I tohle by neuškodilo.

Já vím, není to dokonalé, ale vyprosila si to u mě ségra :D.
Grrr, máš to u mě :D.
Kdyby tohle někdo četl, tak bych byla strašně ráda za votes a komenty.

Jinak se podívejte na knížku od mé ségry. Jmenuje se Can I Help You
{ Mavy } ( kovy+Martin).
Zatím bye ^°^.