Uniquely Perfect CZ překlad (AU Larry Stylinson+a bit of Niam)Book1 Kitten!Harry

Chapter 18

Čauko mňauko. Ne, nezdá se vám to. Hihi. (please don't kill me)

[Liam's POV]

"Kuřecí!" zaječel Niall a prakticky mě srazil na zem, jak se snažil sebrat mi plechovku, kterou jsem vytáhl ze skříňky. Posledních pět minut jsme procházeli jídlo v kuchyni a probírali, co chce Niall k obědu. Neměl jsem hlad, zatímco Niall v podstatě vždycky.

Podal jsem mu plechovku a on začal nadšeně vrtět ocasem, "Tak si ji uvař. Louis by měl mít pauzu na oběd, takže mu zavolám a zeptám se, jak jde ten 'Den mazlíčků v práci'."

Niall se okamžitě rozhopsal po kuchyni a popadl otvírák na konzervy, "Zbožňuju kuřecí polívku!"

Zasmál jsem se mu a vytáhl mobil z kapsy. Rychle jsem vytočil Louisovo číslo a přiložil si mobil k uchu. Zvedl to na druhé zazvonění a slyšel jsem ho něco mumlat, pravděpodobně na Harryho, než promluvil. Začal jsem, abych se mohl zeptat, "Lou! Jak jde práce s kotětem?"

"Uh," začal. "No. V podstatě... mám dobrou a špatnou zprávu. Kterou chceš slyšet první?"

"Špatnou," odpověděl jsem okamžitě. "Ale ať je ta dobrá tak dobrá, že tě nebudu muset zabít za tu špatnou."

"Jak víš že mě za tu špatnou budeš chtít zabít?" Zněl trochu uraženě.

"Protože tě znám," zafuněl jsem. "A teď, jaká je ta špatná zpráva?"

"Dostal jsem padáka..."

"Louisi," zasténal jsem. "Kdo že si to stěžoval, že nemá peníze? Takže co, Harry bude muset bydlet tady nebo co? Víš že nechce bydlet tady."

"Ne!" přerušil mě rychle. "Nech mě říct ti to dobrý..."

"No tak makej," vyfoukl jsem netrpělivě.

"Harry a já tak nějak..." začal Louis. "No, nejdřív jsem pustil hudbu, pak jsem ho učil tančit a pak se mě zeptal, jestli mi může dát pusu na tvář, a řekl jsem mu že může, ale netrefil se, takže-"

"Louisi!" skočil jsem mu do řeči. "Zpomal a řekni mi, co to sakra kecáš."

"Harry a já jsme spolu," vydrmolil.

Skoro mi spadl mobil a musel jsem doklopýtat do kuchyně, abych se mohl posadit, "Cože to?"

"Jo... Harry a já jsme... no, prostě-"

"Jako já a Niall?" zkusil jsem s pohledem na blonďáka nacpávajícího se svou kuřecí polévkou.

"No," souhlasil Louis s podtónem, který zněl dost vděčně, že mu rozumím, a už to nemusí opakovat znovu.

"Nevěřím," odvětil jsem automaticky.

"Hej, to bych nekecal! My... no, dali jsme si pusu. A mně... no líbilo se mi to, a jemu taky, a ně se líbilo, že je šťastnej, takže-"

"Jasně," přitakal jsem. "Zabouchnutý, co?"

"Ale jak... je to trochu moc, protože to bylo tak rychle a-"

"Možná podle tebe to bylo rychle," zasmál jsem se. "Ale já to čekal. V tu chvíli, co se Harry začal mazlit, bylo mi jasný, že se zamiluješ."

"A nic jsi mi neřekl?"

"Překvápko! Každopádně... co děláte teď?" zeptal jsem se.

"Pustil jsem mu Aristokočky a dal burákový máslo. Ale podle mě se mu nelíbí, jak to lepí," odvětil pobaveně. "Studuju ho z kuchyně."

"Myslíš 'obdivuju'?" popíchl jsem ho.

"Nechcete přijít sem?" zeptal se. "Trochu společnosti, chápeš."