Ráno mě vzbudila sestřička. "Tady máš oběd,máš tam i snídani,tak se najez" ukázala na tác s jidlem na stolku vedle posteli a odešla. Vzala jse si do ruky mobil a koukla se na hodiny. " už je jedna hodina? To jsem tak dlouho spala?" Ptala jse se sama sebe a dávala si tacek s jidlem na nohy. Začala jsem jíst a až jsem dojedla,tak jsem si šla číst.
"Tyvogoo ja se nudim a to.jsou teprve čtyry hodiny." Koukla jsem se na mobil a projížděla facebook. To mě ale přestalo bavit,tak jsem se šla koukat na nějaký YouTubery. Moc jich neznám,dívám se jenom na Teri Blitzen a GetTheeLook. To je všechno koho znám. Ale potom jsem narazila na nějakého YouTubera. VADAK koukla jsem se jenom na jedno video ze dvou důvod. Vůbec mě nebavily a do pokojíčku vtrhla zase ta nepříjemná sestřička.
"U buffetu je hrací místnost,jestli se nudíš můžeš si jít s náma,zahrát BINGO" řekla nepřijemně a zavřela dveře. No to se radši budu nudit než abych hrála BINGO s nějakýma důchodcema.
Bylo asi pět hodin a já jsem se začala nudit ještě víc. Vztala jsem a šla se podívat do té hrací místnosti. Opřela jsem se o futra a sledovala jak hrajou. Je tam sice jeden kluk,kterému může být strjně jak mě,ale nechci se strapnit.
"Taky tě tak nezajímá ta hra?" Vyděsil mě nějaký hlas za mnou. Otočila jsem se a zadívala jsem se mu do očí proto,že mi někoho připomínal. "Ehmm jo" zasmála jsem se a dál pozorovala hru. "Já jsem Vadim" podal mi ruku a představil se. "Markéta" usmála jsem se a on mi úsměv opětoval. Hnedka nás ale vyrušil ten kluk co hrál BINGO.
"Hori tohle je Markéta a Markéto tohle je Hori,můj kamarád" představil nás a my jsme si podali ruce.
Pohled Vadima
Wau,je fakt krásná a Horimu se taky očividně libí. Šli jsme k ní na pokoj a tam jsme si povídali.
"A proč tu jsi vlastně?" Zeptal se Hori a já jenom přikývl. "Ve škole mě šikanovali a včera mě zmlátili znovu,tak proto a co vy?" Řekla a my na ní vykulilu oči. "To nám je líto a ja jsem tu s Vadimem šli nabštívit jeho babičku" přikývl jsem "má rakovinu" dodal jsem a smutně se koukl na zem. Market mi dala ruku na rameno,podival jsem se jí do očí a sesmutněl. "Neboj,to bude dobrý" řekla s úsměvem a pevně mě obejmula. Hori na nás jenom koukal a protočil očima. "Děkuju" odtáhli jsme se od sebe a usmali se "už budeme muset jít tak se měj ahoj" "ahoj" zamavali jsme si a potom odešli. "Jako celkem kus ne?" Řekl Hori tím svým nadrženým hlasem. "Hovado" bouchl jsem ho jemně do ramene a jeli jsme vlakem domů.
