Pohled Vadima
Jsem debil. To co jsem udělal mi Markéta už nikdy neodpustí. Mám jet na CineTube nebo ne? Potřebuju se odreagovat a fanoušci mi asi pomůžou. Musím se ale zbalit. Začal jsem si balit když v tom mi zazvonil mobil. Zvedl jsem ho nevěděl jsem kdo volá protože jsem se zapomněl podívat.
"Tkačenko,prosím?" řekl jsem a dále balil věci. "Macák na telefonu" zasmál se. Honza. "co chceš debile?" vyplivl jsem do mobilu a sedl si na postel. "ježiš promin' že jsem tě zbil nemůžeme dělat že se nic nestalo?" dělá si ze mě srandu?
"jak že se nic nestalo?! byl jsem kvůli tobě v nemocnici! zakřičel jsem a flustrovaně si zajel rukou do vlasů. "kurva ty sis začal!" no to si ze mě děláš už prdel. "chcípni zmetku" zasyčel jsem a típl hovor. Blokovat.
Když už jsem měl zabaleno,tak jsem se šel naobědvat.
------------------------------------------------------------------------
"bylo to dobrý mami jo a já jedu zachvilku na CineTube" usmal jsem se a ona se na mě nechápavě podívala. "a proč o tom nic nevím?!" zaječela a Yanna se mi zasmála. "hahaha Yanno...rozvodl jsem se na poslední chvíli...promin'" vyběhl jsem schody a začal se chystat. Zachvilku pro mě má přijet auto.
Markus nám říkal,že si můžeme vzít i nějakého hosta. Chtěl jsem si vzít Markétku,ale...jelikož jsem debil tak ne.
Čekal jsem před panelákem...už přijelo auto. Nasedl jsem si do něj a hnedka jak jsem jí spatřil nemohl jsem tomu uvěřit...
Pohled Markéty
V autě jsme seděli Carrie,Vidrail,Martin a vedle něho já. Všichni jsme si povídali a potom auto zastavilo. To jsme,ale nějak moc nevnímali. Otevřely se dveře a do auta si sedl...Ne!
Vadim. Sedl si naproti mě a sledoval mě. Vyhledala jsem rychle Martinovu ruku a silně stiskla. Nechápavě se na mě podíval,ale když jsem se 'nenápadně' podívala na Vadima tak to pochopil. Objal mě a vtiskl mi pusu do vlasů mezi tím co mě Vadim propaloval pohledem.
Cinkla mi zpráva na mobilu tak jsem se podívala kdo píše. Vadim. Povzdechla jsem si a rozklikla chat.
*chat s Vadimem*
Vadim: už jsi si našla za mě náhradu,co?
Marketa: ty už dávno,nemáš mi co vyčítat.
Vadim: omluvil jsem se.
Marketa: tedá se omluvit to,že jsi mě uhodil a chtěl znásilnit,Tkačenko. ;)
Vadim: nechtěl jsem to udělat...promin'
Marketa: jdi někam.
Vypla jsem si upozornění a dala mobil do kapsy.
"už jsme tu" zařval na nás Markus a my jsme si šli dát věci do šatny.
Stála jsem tam a ostatní už šli se přivítat s fanoušky. "jsi v pořádku?" zeptal se Martin a obejmul mě ze zadu.
Kývla jsem na souhlas a políbíla ho. Povzdechl si a šel také na podium. Šla jsem mezi dav fanoušků a dívala se na ně.
Po chvilce mě to,ale začalo nudit tak jsem šla z budovy ven. Zašla jsem si do kavárny a zase šla do budovy,teda do šaten. Čekali tam už všichni. Když jsem otevřela dveře tak mě hnedka Martin obejmul.
"někdo umřel?" zasmála jsem se protože tam bylo ticho. "kde jsi byla? bál jsem se o tebe" zašeptal mi Marti n do ucha,ale stále se ode mě neodtáhl. "v kavárně,jedem?" odtáhla jsem se na něj a vzala si zase věci.
Nasedli jsme do auta a rozjeli jsme se do dalšího města. To už bude v Brně a potom v Ostravě,tak že budeme muset přespat v hotelu. Opřela jsem si hlavu o Martina a usla...
