#20

113 10 6
                                    

Pohled Martina

Usla mi na rameni. Je roztomilá když spí, ještě že tedka jedeme do hotelu.

Vadim se na mě pořád dívá jako kdyby mě chtěl zabit. Ani se mu nedivim,ale může si za to sám.

-------------------------------------------------------

Už jsme zastavili do hotelu a já jsem se šel zaregistrovat na nějakej pokoj s Markétou v náruči.

Když jsem došel na pokoj tak jsem ji položil na postel a přikryl. Chvilku jsem se na ní dival, ale potom někdo otevřel dveře. Vadim.

"Co chceš?" řekl jsem hnusně. Přišel ke mě a odložil si svoje věci vedle nás. "Co si jako myslíš že děláš?" ironicky jsem se zasmal a odkopl jeho tašky někam do prdele.

Strčil do mě a já se znovu zasmal. "Jdu s váma na pokoji...a musím si s tebou ještě něco vyřídit" mrkl na mě a znovu do mě strčil. Už jsem to nevydržel a dal mu pěstí do obličeje.

Jenom dal hlavu na stranu,ale jinak to s ním nic neudělalo. Kurva.

"Jestli si myslíš že mi přebereš Marketku tak na to zapomeň..." utřel si krev z nosu a usmal se.

Dal jsem mu další pěst. Zase nic. Tak další, další, další... Už teče víc krve. Paráda.

Divný je že se jen tak nechá a nic nedělá. Pěst do břicha. Aha...au tak tohle trošku víc bolelo.

Chytl jsem se za břicho a druhou pěstí jsem mu dal znovu do obličeje.

Spadl na zem a už jsem viděl jak má rozzuřený obličej.

"Ale Vadimek se nám zlobí" řekl jsem ironicky sehl jsem se k němu a dával mu perdy do břicha,obličeje kam jen to jde.

Ani se nezmohl na slovo. Aniž na to aby mi to nějak oplatil. Chudáček malinkej.

Zasmal jsem se a když jsem viděl že strácí vědomí tak jsem toho nechal...

Pohled Markéty

Slyšela jsem nějaký divný zvuky tak jsem otevřela oči a všimla jsem si že jsem v nějaké posteli. To už jsme asi v hotelu a Martin mě přenesl. Blázínek. (xDD)

Vztala jsem a šla do chodby od kud šli ty zvuky...přijdu tam a...no to mě pokakej točikladu.

Vadim leží na zemi úplně domlácenej. Na obličeji krev a má zavřeny oči.

O kousek dal sedí Martin a tváří se...nijak. Pro boha. Hnedka jsem si sedla k Vadimovi a nahmatala mu na zápěstí puls. Žije. Díky bohu.

"Můžeš mi kurva říct co se tu stalo?!" zakřičela jsem na Martina a stoupla si. Šla jsem k němu a dala mu facku.

Nějak na to nereagoval. Sedla jsem si zpátky k Vadimovi a chytla mu ruku.

Je pravda že mi ublížil,ale přes to jsem k němu nepřestala něco cítit...

S těží jsem ho vzala za ruku a odtáhla ho do postele.

Mokrým kapesnikem jsem mu utřela krev...mezi tím Martin někam odešel.

Sedla jsem si k němu a chytla ho za ruku. Po chvilce jsem na mě ruce ucítila nátlak a viděla že se Vadim probouzí.

"K-kvůli...t-tobě" zakoktal a usmal se.

Zase kvůli mě.

Už po druhé se nechal zmlatit...

Kvůli mě...

Život (FF Vadim)Kde žijí příběhy. Začni objevovat