Trochu zaraženě na mě hleděl a pak odpověděl:
,,Ty to ještě nevíš??" Řekl to, jako bych udělala něco strašného. Najednou už jeho hlas nebyl tak medový jako předtím. Teď zněl povrchně a prostě divně. To se mi nelíbilo.
,,A co má jako být?? Teprve od včerejška jsem poprvé v životě na téhle akademii a je snad moje povinnost znát každýho jménem?? Myslím, že to jaksi není možný!!"
,,No, víš, celá škola mě zná. Jsem tady hodně oblíbenej. Myslel jsem, že ti to už řekli! A jmenuju se Andreas,(nečekaně) kdybys to náááhodou nevěděla!" Jeho hlas zněl vychloubačně. Ironicky se pousmál. Jak já nenávidím tyhle lidi.
Vytlačila jsem ho ze dveří, zabouchla jsem a zamčela. V tu chvíli jsem věděla, že ho nenávidím a že ho taky budu nenávidět. Ani nevím, jak mě to napadlo, ale prostě jsem to věděla.
Už pro mě nebyl tak hezký jako předtím.V tu chvíli mě napadlo, že musím napsat Cath, abych se jí svěřila. Ona sice pořád studuje na škole, kde jsem předtím byla taky, ale jsme prostě kámošky na život a na smrt.
Vytáhla jsem tedy iPad, ale vtom někdo zaklepal. Napadlo mě, že je to ten Andreas, tak jsem zařvala: ,,Vypadni, už tě nechci NIKDY v životě vidět!!!!!!" Ale překvapilo mě, když jsem uslyšela dívčí hlas:
,,Jseš úplně vypatlaná nebo co Laro???
zařval nechápavě ten někdo na chodbě.Zarazilo mě to a tak jsem šla ke dveřím. Pomalu jsem odemknula, malinko pootevřela dveře a uviděla jsem záplavu blonďatých vlasů. Pochopila jsem, že to může být jedině...
,,CATH!!!!"
,,LARO JEAN!!! Věděla jsem, že tě tu najdu!!!"
,,Jo a pro info, NEŘÍKEJ mi Laro Jean, dobře víš, že chci, abys mi říkala jen Lara!!" Dál jsem se nedostala, protože Cath mě objala a smála se jako pominutá. Obě dvě jsme zakoply o moje zavazadla a spadly jsme na zem.
Ještě chvíli jsme se smály a pak jsme prostě musely pokecat, vždyť jsme se neviděly skoro celé letní prázdniny.,,Kdes byla o prázdninách Laro?"
,,Nikde, celou dobu jsem si balila věci a teď je vidíš tady na hromadě."
,,My jsme jeli na 2 týdny na Mallorku, nic moc, Hawai by byl lepší!"To je celá ona, copak 2 týdny na Mallorce jsou nic? Ale když jsou tak bohatí, tak asi jo...
,,Jo, jsi hezky opálená."
,,Dík a kdo je ten kluk tam na chodbě?"
,,Jakej kluk?"
,,No, takovej ve vínově červeným triku"
,,Jo ten. Tak to je jeden divnej kluk, jmenuje se Andreas, bydlí naproti mně a asi tak před deseti minutama mě strašně naštval!!"
,,A proč?"
,,Prostě proto a nehodlám ti to teď vysvětlovat! A ještě mi řekni, co tady děláš??"
,,Hmm, dnes jsem se přijela ubytovat, že byyyyy????"ušklíbla se.
,,COŽEEE?? Ty tady taky odteď studuješ??"
,,PŘEKVÁPKO!!!"Pevně jsem ji objala. Byla jsem tak šťastná! Tohle jsem vůbec nečekala.
Táák... Part 4 je hotový✌Doufám, že se vám líbil, dneska jsem se rozjela, asi 450 slov. To bych do sebe fakt neřekla. A jinak díky moc, že si mou povídku čtete, hlasujete a komentujete♡...Jo a jestli chcete dneska ještě jeden part, tak napište do komentů.☺☺
Ahoy
Vaše lidus_b♡♡
ČTEŠ
Don't cry, ballerina
Acak"Sometimes you gotta fall before you fly" Příběh o baletu, lásce, kamarádství i nepřátelství♡