Phan- V životě nám chyběla láska!

1.díl

Ahoj! Začínám psát svojí novou povídku a to na téma Phan (AmazingPhil/Danisnotonfire). V Česku to zatím není moc známé, ale doufám, že se to změní, protože tento "pár" je naprosto úžasný! V úvodu máte od nich video a taky můžete vidět, co má ze začátku Phil na sobě. Hned ale říkám, že to bude spíše kratší povídka a že Phil neumře(což se ve většině příbězích stává...). Tak jedem!

Z pohledu Dana

Dan neví proč, ale poslední dobou se podle něho Phil chová nějak divně. Ani neví, kdy to začalo, ale prostě to začal cítit. Je to jako by se začal nějak kontrolovat. Kontrolovat své úsměvy, pohyby i to, co říká. V jednu chvíli na něj doslova nepokrytě zírá a za chvíli mu nevěnuje ani jeden pohled. Vůbec nechápe, co se to s nim děje! Zkusil mu to jemně naznačit, avšak Phil to jen odmávl rukou, ze je vše v pořádku a falešně se usmál. A Dana právě tohle utvrdilo v tom, ze se něco děje. Za ty roky co jsou nejlepší kamarádi, ho natolik zná, ze to proste pozná. Zná ho vlastně snad ještě lépe než sebe. Uvědomí si, když sedí se svým notebookem na pohovce a sleduje svého kamaráda, jak zběsile pobíhá po jejich společném byte. Má jít dnes na nějakou party pořádanou jejich kamarády, ale ten osel usne a probudí se jen par minut před tím, než ho vyzvednou...

"A opravdu nechceš jít se mnou?" zeptá se ho Phil, který stoji už v klidu zády k němu u zrcadla a upravuje si svoje krátké černé vlasy. Dan mu je vždy záviděl. Ty jeho hnědé se totiž i přes jeho usilovnou snahu vždy zkroutí a udělají z něho totální ovci. Phil ale říká, ze se mu to líbí. Kamarád. Ušklíbne se v duchu Dan.

"Rád bych, ale nemůžu. Přijede mi Tyler a budeme spolu natáčet." řekne Dan smutně a pozorně sleduje Phila, kterému na tváři zamrzne úsměv. Kdyby nebyli kamarádi, řekl by, ze žárlí. Myšlenky mu ale náhle protrhne dvojité zazvonění jejich zvonku.