Ahoj! Tak vás tu vítám u mé předposlední kapitolky. Je trochu kratší, ale musela jsem to oddělit(ještě uvidíte proč). Děkuji za úžasné komentáře a votes!
Z pohledu Dana
Dan nemůže uvěřit, že to vážně udělal! V tu chvíli ale ani není schopen pořádně myslet a tak si jen užívá tu blízkost a naprosto neexistující prostor mezi nimi. Hned si všimne, že Phil nereaguje a jen ztuhle stojí, on sám má ale zavřené oči a tak nevidí, jak se tváří. Záhy na to ucítí Philovy ruce na svých pažích, jak se ho snaží od sebe odstrčit. Dan chvíli drží na místě, než se podvolí a mírně se odtáhne. Otevře oči a podívá se na Phila, který je celý červený a jen na něj s otázkou v očích zírá, jakoby si chtěl ověřit, jestli to opravdu myslí vážně a co to vlastně znamená. Hned na to se zarazí, když mu Dan přímo pohlédne do očí. Ten si je v tu chvíli jistý, že se mu v nich neodráží nic jiného než jen čistá láska a vášeň.
"Dane...já.." začne Phil, je ale hned umlčen Danem, kterému je jasné, co mu Phil chce říct a když uvidí, jak je Phil nervózní, znovu se neovládne.
Už podruhé ho tedy políbí a...je to nádhera.
Po chvilce zaváhání se přidá i Phil a pro Dana je to snad ten nejkrásnější pocit a okamžik v jeho životě. Sám na sobě cítí, že chce víc, mnohem víc, a tak to raději ukončí dřív, než se neovládne nebo než se jim něco zvrtne. Nikterak se ale neodtáhne, jen se opře čelem o to Philovo a vydýchává právě prožitý zážitek. Z blízkosti může cítit, jak Philovo srdce rychle bije a jediný důvod, proč si tím je tak jistý, je, že jeho tluče úplně stejně.
---
Také mám pro vás jedno malé překvapení a to, že hned přidávám i "poslední" díl(vše pochopíte po přečtení další kapitolky). Tak na nic nečekejte a vzhůru na ni! :)
![](https://img.wattpad.com/cover/60462761-288-k953809.jpg)
ČTEŠ
Phan- V životě nám chyběla láska!
FanficDan a Phil jsou nejlepší kamarádi, co žijí společně v jednom bytě v Londýně. Co se ale stane, když už jim nebude stačit status kamaráda a budou chtít něco víc? Bude to ta nejhorší chyba, kterou kdy v životě udělají... a nebo zjistí, že k sobě vždy...