Koukáš na něj a čekáš až se na tebe taky podívá. Ale jeho pohled na tebe nepřichází. Ví vůbec že existuješ? Baví se s kamarády, flirtuje s holkama a na tebe ani nekoukne. Chceš odejít, ale najednou se na tebe podívá. Navzájem si koukáte do očí a tobě je na těch pár vteřin zase nádherně. Začneš vzpomínat na to, když jste byli jen vy dva. První setkání. Společné ležení v posteli. První polibek. Byl první, kterého jsi opravdu milovala. Dala jsi mu své srdce a on ho odhodil. Bolí to se na něj koukat. Každý den se rozhlížíš kolem sebe, jestli ho náhodou nezahlédneš. A když ho uvidíš? Všechno se to vrátí...ta bolest...láska...nenávist. Ale přesto všechno by ses za ním nejradši rozběhla a začala ho líbat. Jenže to nejde... On už se posunul dál a má někoho jiného, komu říká to stejné, co ještě nedávno říkal tobě.
S pláčem odcházíš domů.
Vejdeš do koupelny. Podíváš se na sebe do zrcadla. Tohle nejsi ty! Tohle není ta vždy usměvavá a šťastná dívka...tohle je troska! Jak tě mohl zničit jeden člověk? Vždy jsi byla tak silná. A teď?... Stojíš před zrcadlem s napuchlýma očima a se žiletkou v ruce...
Napouštíš do vany vodu. Pomalu si do ní sedáš... Vezmeš do ruky žiletku... Vážně to chceš udělat? Ano! On mě zradil! Znova pláčeš... Přiložíš žiletku na žílu a přejedeš zleva doprava... Bolí to... Ale nic nemůže bolet víc, než to, co ti udělal on... Koukáš na svou ruku... Jak tvá krev pomalu stéká do čisté vody a barví ji do ruda...
Najednou se cítíš skvěle... Koukáš na dveře a doufáš, že se v nich objeví ON... Ale jsi sama... Pomalu zavíráš oči... Zapomínáš ma všechno špatné, co se ti kdy stalo... V hlavě máš jen vzpomínky na krásné chvíle... Vidíš ho... Natahuje k tobě ruku... Křičí tvoje jméno... Běží k tobě... Jen se usměješ a z úst ti vyjde tiché "Miluji tě"... Zavřeš oči a odcházíš na jiné místo... Na lepší místo bez bolesti...
