Vivian se v Bradavicích moc líbilo. Byla ráda, že je ve Zmijozelu, protože už si tam našla kamarádku Laren, tichou a milou holku. Ale chyběli jí Harry a Ron. Na spojených hodinách se s nimi párkrát výdala.
Ví nemohla uvěřit, že už je v Bradavicích takovou dobu. Bylo ještě co objevovat a učit se. V Bradavicích se v té době mluvilo o dvou věcech.
1. Harry Potter se stal nejmladším chytačem za sto let.
2. Ve Zmijozelu je dívka, které se povedla všechna kouzla na první pokus a všichni učitelé ji mají moc rádi. Tou dívkou je Vivian Whitenesová.
Opravdu. Ví jdou všechna kouzla i lektvary. Pro Zmijozel tím získává mnoho bodů.
Jednoho dne si jí zavolal její třídní profesor Snape.
"Dobrý den, pane profesore."
"Dobrý den, slečno. Posaďte se. Chtěl jsem s vámi mluvit ohledně vašich dovedností. Nechtěla by jste zkusit složitější kouzla? Bezpochyby jste je stejně už trénovala, nemám pravdu?"
"Ano, a ráda bych je vyzkoušela." Profesor Snape ji postupně prověřoval v lektvarech a kouzlech z 1., 2., 3. ročníku a potom řekl, že zkusí rovnou něco složitějšího.
"Znáte patronovo zaklínadlo? Zvládla byste ho?" zeptal se profesor. 'To nemyslí vážně, né?!' Toto kouzlo Viv ještě nezkoušela. Přemýšlela nad vzpomínkami a snažila se najít tu nejsilnější. A pak jí našla. Byla s rodiči, ale neviděla jim do tváře. A oni na ní mluvili, jen mluvili.
"Expecto patronom" vykřikla Viv a kolem ní se plazil veliký had. Profesora Snapea to očividně překvapilo, i když se to snažil skrývat.
"Pojďte se mnou, slečno." řekl Snape.
"Kam jdeme?" zeptala se Ví, která mu sotva stačila.
"Uvidíte." řekl profesor a zastavil se před chrličem.
"Kyselé žížalky" řekl heslo a vedl udivenou Viv nahoru. Byli v pracovně Albuse Brumbála, ředitele školy.
"Dobrýden, Severusi, slečno Whitenesová. Co vás sem předvádí?" podivil se Brumbál.
"Předveďte to." řekl Snape Vivian. Vivian si znovu vybavila vzpomínku a vyčarovala patrona. I Brumbál z toho byl překvapený.
"Zvláštní, velice zvláštní. Kompletní patron v prvním ročníku. S patronem mají problémi i plnoletí kouzelníci. Co zvláštního ještě umíte?"
"Zkoušela jsem kouzla do poloviny sedmého ročníku." odpověděla Ví.
"Dávejte si pozor, slečno, na své schopnosti, mohli by být nebezpečné. A teď byste si měla jít lehnout, už je pozdě. Nashledanou!"
"Nashledanou." řekla Viv a šla na kolej. V polovině cesty se však zarazila. Umí přeci kouzlo neviditelnosti. Rychle ho aplikovala a šla se projít. V tom potkala opět profesora Brumbála, Snapea, ale tentokrát s nimi byla i profesorka McGonagallová.
"To není možné. Opravdu patrona?"
"Ano, a to není všechno. Prý už zkoušela i kouzla ze sedmého ročníku, čte myšlenky a mluví s hady."
"Snad si nemyslíte, Albusi, že by byla jako..."
V tu chvíli se Snape otočil a podíval se na místo kde stála Viv. Ale pak zase dál pozoroval rozhovor Brumbála a McGonagallové. Viv rychle utekla. Po cestě přemýšlela nad tím, co zaslechla. Snad nemyslí, že bude jako on... Harry už jí vyprávěl, jak mu zabil rodiče... Ale to přeci nemyslí vážně...I když, co kdyby...
