McCoy: Kdyby tak pro nás aspoň poslali loď. Dost na tom, že nás odsoudí vojenský soud a do smrti budeme pracovat v dolech. Ještě se máme vracet touhle klingonskou pastičkou na myši.
Kirk: Tahle pastička nám může být i k něčemu dobrá. Má maskovací systémy.
McCoy: Kdyby to tak umělo zamaskovat ten smrad.
Spock: Lidská rozhodnutí nemají logiku.
(Kirk kontroluje stav Klingonské lodi.)
Kirk: Palebné systémy?
Chekov: Funkční, admirále. Maskovací systém kryje všechny letové moduly.
Kirk: Trochu zbytečné pro tak krátký výlet.
Chekov: Jsme v lodi nepřítele, pane. Nechci, aby nás dostali dřív než dorazíme na vlastní pohřeb.
Kirk: Strojovna. Hlášení, pane Scotte.
Scotty: Jsme připraveni, pane. Trochu jsem jim přeonačil ty jejich primitivní mašinky. A admirále, vyměnil jsem klingonský proviant. Bylo mi z toho zle od žaludku.
(McCoy mluví s Kirkem o Spockovi.)
McCoy: Byl tohle dobrý nápad?
Kirk: Co myslíte?
McCoy: Myslím... Vrátit mu jeho židli, jako by se nic nestalo. Nevím jestli jste si toho všiml, ale zdá se mi, že ještě nejede na plný plyn.
McCoy: Hodně práce?
Spock: Uhura má práci, já koukám na monitor.
McCoy: No je určitě fajn, že se Katra z mé hlavy dostala na původní místo. Bylo to, jako bych si obul vaše boty. Krásné, ale nepadly mi.
Spock: Mé boty?
McCoy: Ale to nic.
McCoy: Byl jste tam, kam se ještě nikdo nikdy nevydal. Řekněte mi, jaké to tam bylo?
Spock: Není možné diskutovat bez oboustranné znalosti faktů.
McCoy: To má být vtip?
Spock: Vtip... Je příběh s humorným podtextem.
McCoy: Musím snad nejdřív zemřít, abychom mohli diskutovat o smrti?
McCoy: Vážně pocestujeme časem v těhle neckách?
Kirk: Dělali jsme to i dřív.
McCoy: Jasně! Šup kolem Slunce, nabrat rychlost a profrčet časem. Při troše smůly tě to opeče.
McCoy: Navrhujete vrátit se časem, najít kytovce dlouhoploutvého, přenést ho k nám, vyložit a pak jen doufat, že nařídí sondě, aby šla do háje?
Kirk: Máte pravdu.
McCoy: To je ale šílenství.
