JEDNO SETKÁNÍ ZMĚNÍ CELÝ ŽIVOT

PROLOG

"Všechno nejlepší, Eriko!" objala mě moje nejlepší kamarádka Sophie, když mě viděla u skříňky.

"Prosím, ne tak nahlas nebo tě někdo uslyší," zašeptala jsem, načeš jsem se rozhlédla kolem, jestli jí někdo neslyšel. "Nemám ráda narozeniny."

"Ale no tak. Všichni milují narozeniny."

"Já ne a ty moc dobře víš, že nemám ráda ani dárky, ani překvapení." Sophii jsem měla ráda, ale občas byla hodně ukřičená. Nicméně dnes na ní bylo něco jinak. Svoje rovné vlasy, měla dneska jemně vlnité a místo safírově modrých kontaktních čoček měla oříškově hnědé. "Copak se stalo? Změna stylu?"

"Jo. Na tvoje speciální narozeniny jsem se rozhodla změnit styl," nepřestala se usmívat. "Ale ty taky nejsi neviňátko. Dneska máš rozpuštěné vlasy a poprvé tě vidím ve škole v šatech."

"Šaty mám, protože je dneska horko a ty vlasy, no..."

"Co?" škodolibý úsměv z její strany.

"Máma mě přemluvila. Prý mi to bude slušet víc."

Po dlouhém rozhovoru o tom, co máme dneska za předměty a co se dělo včera po škole, jsme obě vyrazily do svých tříd. Zatímco já šla do druhého patra do třídy 1-F, ona šla do třetího patra do třídy 1-B.

Na Hiroki střední škole je výuka rozdělená do osmi semestrů, neboli čtyř ročníků. Každý ročník má třídy od A do I každá s jiným zaměřením. I když každá třída má pár povinných předmětů, základy matematiky, český jazyk, jeden cizí jazyk a tělesná výchova, každá třída je zaměřená na něco jiného. Třída A - Matematika a Fyzika, B - Jazyky, C - Humální vědy, D - Výtvarné umění, E - Hudba, F- Literatura a Počítačová technologie, G - Biologie a Chemie, H - Zeměpis. První ročníky mají navíc biologii a chemii, druhé zeměpis a dějepis a třetí občanská nauka a základ počítačové techniky. Čtvrtý nemá nic díky maturitě.

Do třídy jsem došla deset minut před začátkem hodiny. Sedla jsme si na prázdnou židli druhé lavice u okna. Můj soused, Jake Mortenes,se jako obvykle opíral o opěrátko židle a spal. Vyndala jsem si knihu literatury, sešit na poznámky a penál na lavici a čekala na příchod třídního učitele, pana Herolda.

"Moc hezký. Proč sis do de dneška nevzala šaty?"usmíval se Jake vedle mě.

"Nebylo takové horko."

"Sluší ti. Mimochodem půjčila by si mi poznámky. Zítra ti je přinesu."

"Zítra je ředitelské volno."

"Tak pozítří."

Musela jsem se nad jeho hloupostí usmát. "To je dva dny víkend, ale mohla bych ti je poslat mailem, když mi řekneš, co potřebuješ."

"Ok. Celý sešit."

"Co, prosím?" To si ze mě dělá srandu.

"Z tvých poznámek se líp učí. Jak daleko si se závěreční seminárkou?"

"Už je skoro hotová." Je moc zvědavý. Nechápu, proč se s takovým debilem vůbec bavím. "Pošlu ti teda ty poznámky. Nicméně nevím, jestli to stihnu hned jak přijdu domů. Budeš to mít maximálně do zítřejšího rána."

"Znáš můj mail?"

"Dal jsi mi ho v pololetí, abych ti poslala látku, na kterou jsi chyběl?" taková skleróza.