10 KAPITOLA

232 28 2
                                    

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nic nevydala, ale nebyl čas. Musela jsem do konce května uzavřít všechny známky ve škole, což byla docela fuška. Nicméně, teď už do školy nechodím (nejsem lenoch ani na dovolené, jenom jsem po operaci), takže budu vydávat častěji. Asi jednou denně jednu kapitolu u různých povídek. 

V konec prázdnin jsem ani nedoufala. Už bylo pro mě depresivní chodit do té nemocnice. Rachel chodila do práce každý den a vracela se se skvělou náladou. Bylo vidět, že jí práce baví. Mamka vypadala taky šťastně. Mnohem šťastněji než, když byla s tátou. Sice bych to neměla říkat a zkusit dát rodiče nějak dohromady, ale já si nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Moje máma od rozchodu vypadá šťastně. Do péče mě dostala ona. 

A taky tady byl jeden klad. Hrozně se mi tady líbilo. Bylo to tady úžasné a dokonce jsem si našla i partu. Přijali mě hodně rychle a i když byly od sebe dva až tři roky, všichni chodili na stejnou střední. Střední škola v Erico neměla tolik zaměření jako střední v Palermu, ale jeden obor byl zaměřený na literaturu, což mi stačilo. 

Naše parta se se mnou skládala z deseti členů, třech kluků a sedmi holek. Všichni kluci v partě se znají už od dětství a chodí do stejného ročníku, ale nemají stejné zaměření. James byl něco jako vedoucí party. Řekla bych, že má něco jako právo ,,veta." Nejenom, že byl z party nejstarší a nejrozumnější, on byl dokonce i idolem všech holek na škole. Měl černé vlasy a modré až černé oči. Nikdy jsem takové neviděla. Hrál basketbal, jeho fotky byly na titulní straně většiny časopisů, které se ve městě prodávaly. Studoval se zaměřením na jazyky. 

Jeremy byl ten typ kluka, co se rád učí, ví všechno a učí se alespoň dvě lekce dopředu. Jeho zaměření na škole byl dějepis a opravdu byl na něj velice dobrý. Měl hnědé oříškové vlasy, zelené oči a nosil brýle. 

George je zaměřený na počítače. Poprvé jsme se potkali v nemocnici. Skutečně v nemocnici. Sice nemá leukémii, ale má astma. V ten den byl na prohlídce a dali jsme se do řeči. O několik dní později mě seznámil s Jamesem, Jeremym a Alice. George bych popsala spíše jako někoho, kdo od rána do večera hraje hry na počítači. Byla jsem blízko,ale on je spíše tajný hacker než game master. Černé oči mu přes rudé vlasy nejsou skoro vidět. 

A pak je tady šest dívek. Dvě se sem přestěhovali vloni. Jejich jména jsou Meredith a Alexandra. Na první pohled vypadají stejně. Blond vlasy se zelenými oči, stejně vysoké a staré. Není divu, když jsou jednovaječná dvojčata. Malé rozdíly mezi nimi ale byly. Meredith nosila vlasy rozpuštěné a volně splývající po zádech, zatímco Alexandra má vlasy sepnuté v culíku. Alexandra se ve škole zaměřila na jazyky, zatímco Meredith na literaturu. Byly jsme společně ve třídě, což mě uklidnilo, protože už budu někoho znát. 

Další dívkou v partě je sportovkyně Lauren s krátkými modrými vlasy a modrými oči. Dělalo nejméně čtyři bojová umění a pět sportů od plavání, po basketbal a volejbal. Na střední je ,,nečekaně" v oboru tělesné výchovy. 

Anne je dívka z bohaté rodiny. Od malička jí ostatní jenom využívali a ona se začala bát vrstevníků. Stala se z ní jemná dívka, které se ujala Lauren. Anne má dlouhé zrzavé vlasy a rudé oči. Další dívka, která studuje literaturu, ale o rok výše. 

Sarah a Diana jsou kamarádky od dětství. Sarah, dívka s rudými vlasy a žlutými oči, je něco jako hvězda třídy. Hezká dívka, která chodí s Jamesem. A její kamarádka Diana vždy po jejím boku a na její straně. Sarah bych moha srovnat s Alice a Dianu s Lilith, ale Sarah a Diana spolu vychází skvěle a Sarah by nikdy neudělala nic jako Alice. Sarah studuje poslední rok zeměpis a Diana poslední rok biologii  a chemii. 

Zajímavá parta, že? Scházeli jsme se každý den na konci města. Byl tam kopec, odkud byl výhled na celé město. Sedávali jsme tam a povídali si. Zbýval už jenom den do začátku školy. Všichni jsme se opět sešli ve stejnou dobu na obvyklém místě. 

Sarah seděla na Jamesovi a hádala se s Jeremym a Georgem. Doufala, že se jí James zastane, ale ten se jenom díval na město. Sarah si povzdechla a otočila se na Dianu. Diana ale zrovna s Alexandrou, Anne a Lauren hrála karty a kamarádce nevěnovala pozornost. 

Meredith a já jsme seděly dál a povídali si o literatuře. ,,Hele vy dvě. Nechce mi některé z vás pomoc. Mají přesilu a ostatní mají moc práce nebo mě nevnímají. Meredith si jí nevšímala, ale já se zeptala: ,,O čem se přesně dohadujete?"

Sarah se usmála a začala vyprávět: ,,Jde o městskou legendu. Stalo se to minulé léto. Jednu dívku v létě přejelo auto a o několik dní později zemřela v nemocnici na těžká poranění. Od té doby se seběhl souhrn událostí jako před sto lety. Začalo to přejetým chlapcem, ale jinak vše sedí. Nejdříve zemřeli při požáru rodina oběti, bratr a rodiče. Pak na infarkt nejlepší kamarádka. A každý týden smrt jednoho ze spolužáků nebo členů společného klubu. Lidé začali být paranoidní a odcházet z klubů nebo přestoupili na jinou školu. Po dvou měsících, kdy tělo mrtvé dívky pohřbily, už nikdo nezemřel. A my se hádáme, jestli je to náhoda, že někdo nezemřel nebo že slet událostí přestal dříve, kdyby jí dříve pohřbili." 

Zamyslela sem se, ale potřebovala jsem ještě něco vědět: ,,Říkala jsi, že před sto lety přejelo auto chlapce a nastal slet událostí, že?" přikývla. ,,Po jeho pohřbu taky vše přestalo." 

,,Jinak bychom se nehádali," odvětil Jeremy. 

,,A ještě jedna drobnost," najednou i ostatní mi začali věnovat pozornost. ,,Ta dívka se jmenovala jak?" 

Sarah se na mě nevěřícně podívala a pak odpověděla: ,,Anastázie Betty." 

,,Tak to její jméno nebylo," řekla jsem a napila se vody, kterou jsem si přinesla v tašce. 

,,Jak si tím můžeš být tak jistá?" zeptal se James. ,,Určitě to byla ona. Všichni jsme jí znali od dětství." 

,,Asi bych vám měla povědět i podrobnosti, které vláda a policie veřejnosti zamlčela," povzdechla jsem si. Pamatovala jsem si, jak mi o tom vyprávěl otec a mě to nedalo spát a něco jsem si o tom zjistila v knihovně a přemluvila jednoho hackera, kterého znám z dětství, aby se na to podíval. ,,Ale nesmíte nikomu říct, co vám teď povím. Je to přísně tajné, ano?" 

JEDNO SETKÁNÍ ZMĚNÍ CELÝ ŽIVOTKde žijí příběhy. Začni objevovat