The hard run by your side || TaeKook (√)

IX. {Valentin}

Ayo :D tohle sice tak úplně nezapadá do děje, kterým to chci ubírat, ale tak když je ten Valentýn... Tak pěkné počtení :) Čus džus ^•^

9. Valentin

Valentýn. Jak moc ho Jungkook neměl rád. Vždycky si připadal nepotřebný, když kolem sebe vídal všechny ty šťastné a zamilované páry. Nebýt jeho kariery, byl by mezi těmi páry také. Ale kvůli Bangtan Boys bylo těžké žít normální život. Na jednu stranu mu to vadilo, ale na druhou si plnil svůj sen. Neměl by si stěžovat.

Došel před jejich dorm a zlehka otevřel dveře, jelikož nechtěl, aby si někdo všiml, že přišel. Jeho snaha však přišla vniveč, neboť při cestě do svého a Namjoonova pokoje na něj cestou narazil Taehyung. Když postřehl Jungkookův výraz, zatvářil se trošku vylekaně.

"Kookie, děje se něco?" zeptal se jemně, aby ho nepolekal a přistoupil k němu blíže. Jungkook jen uhl hlavou, když ho Taehyung chtěl pocuchat ve vlasech a protáhl se beze slova kolem něj. Neměl dobrou náladu, ale nepotřeboval si někomu stěžovat.

"Jungkookie. Neutíkej. Co se stalo?" zastavil ho Taehyung, když ho zachytil za rameno. Donutil Jugnkooka aby mu pohlédl do očí a dal mu příležitost se svěřit.

"Já-..nic se neděje. Jen...už si zase připadám přebytečný." odpověděl a opět sklopil zrak. Teď když to řekl nahlas, připadal si hloupě. Vždyť není jediný na světě, kdo na Valentýna nikoho nemá. Ale Taehyung ho nezačal obviňovat ani se mu smát. Přitáhl si Jungkooka zlehka do objetí pohladil ho po vlasech. Jungkook si položil hlavu na jeho rameno a také obmotal své ruce kolem těla staršího. Najednou, jakoby všechny špatné pocity odezněly a středem vesmíru bylo jen hřejivé Taehyungovo objetí. Jungkook se v něm cítil příjemně a důležitě. Po dlouhé chvíli, která se oběma chlapcům zdála jako sekunda a nejradši by ji prodloužili, se pustili a Taehyung odvedl Jungkooka do kuchyně. Jemně ho přinutil se posadit na židli a nechal ho zmateně pozorovat, co dělá. Mezitím, co si jeho počínání Jungkook prohlížel, Taehyung kmital po kuchyni a připravoval pro Jungkooka něco dobrého. Po chvíli před černovlasého chlapce položil sklenici s narůžovělou smetanovou tekutinou a s nakrojenou jahodou na kraji skla. Jungkook na nápoj vytřeštil oči, ale byl potěšený. Děkovně se na Taehyunga usmál a uchopil pomalu mezi rty brčko.

"Děkuju." pousmál se na přítele, mezitím co si znovu loknul jahodového koktejlu "Ale jak to, že jsi při přípravě nezbořil celou kuchyň?" přátelsky ho popichoval. Taehyung se zasmál a posadil se naproti Jungkookovi.

"Jelikož mě Jin trochu zaučil." mrkl na mladšího a přijal brčko, které mu Jungkook nabídl. Také usrknul koktejlu a spokojeně si olízl jazykem rty.

"Co jsi měl dneska v plánu dělat?" pozvedl Taehyung obočí a úkosem na Jungkooka pohlédl.

"Já...nevím. Asi si jen čmárat nebo jít do taneční zkušebny." pokrčil rameny a do pusy si vložil půlku jahody, načež tu druhou podal Taehyungovi.

"Tak to se zamítá." podotkl hnědovlásek poté, když si půlku jahody dal do úst "Dneska se trochu pobavíme." spiklenecky mrkl a ukázal v úsměvu bílé perličky.

"A co máš teda v plánu?" zajímalo Jungkooka, jelikož začínal mít lehce obavy nad Taeho nápadem.

"Tak za prvý, večer budeme vyvolávat duchy. Za druhé si dneska budeme z otatních pořádně střílet. Ještě něco chceš dělat?" zakončil Taehyung a zasmál se. Tenhle den si pořádně užijí. Jungkookovi stoupla nálada. Cítil, jak se mu po tváři rozlévá široký úsměv a jak jeho hruď naplňuje nedočkavost. Dnes už žádné smutnění. Budou se bavit. Oba dva se v nadšení postavili a rozeběhli se do Taehyungova, Jiminova a Hoseokova pokoje, kde se rozhodli vymyslet plán pro dnešní škudlířství.

***

"Tae? Já už to asi nechci dělat." špitl do tmavého pokoje Jungkook, zatímco si úzkostně obepínal tělo rukama. Uvnitř hrudi cítil strach.

"Kookie? Neboj. Jsem tady s tebou." uslyšel Jungkook vedle sebe Taehyungův uklidňující hlas a ucítil dotek jeho ruky na té svojí. Jungkook na sucho polkl a uchopil ruku staršího pořádně. Na tohle nemyslel, když s vyvoláváním duchů souhlasil. Nečekal, že se bude tolik bát. Myslel, že to bude brát jenom jako zábavu a ne jako vážnou věc. Ale jakmile Taehyung v pokoji zhasl a rozsvítil pouze svíčku, padl na Jungkooka zvláštní pocit.

"Chyť mě za malíčky." pronesl zlehka Taehyung, když se posadil do tureckého sedu naproti Jungkookovi. Černovlásek učinil, jak starší řekl a rozklepal se nervozitou. Upřel zrak na komíhající se plamínek svíčky a snažil se srovnat tlukot svého srdce s Taehyugovým pravidelným dechem. Taehyung se také zahleděl do svíčky a pomalu otevřel ústa. Jungkookovi z hrdla uniklo tiché zaúpění.

00:00 - ukazoval budík na nočním stolku a svým tikáním připomínal Jungkookovi vojenský marš. Jeho tep byl třikrát rychlejší než tikání budíku.

"Vyvoláváme-..." začal Taehyung odříkávat formuli, ale Jungkookovo zaúpění ho přerušilo : "Tae, já to nechci dělat." prosebně se na něj podíval se zoufalstvím v očích.

"Vážně ne?"

"Vážně ne." potvrdil a pozvolna pustil Taehyungovy malíčky.

"Dobře. Tak to nebudeme dělat a půjdeme spát, ano?" povzbudivě se pousmál Taehyung a lehkým fouknutím zhasil svíčku.

"Děkuju. Bál jsem se, že budeš naštvaný." špitl Jungkook a přesunul se na svojí postel.

"Být na tebe naštvaný? Proč? To ani nejde." sice ho neviděl, ale slyšel, jak se Taehyung do věty usmál. Potěšila ho tato slova a lehce se začervenal. Viděl Taehyungovu siluetu, jak zalézá do Namjoonovy postele vedle něj, jelikož mu jí Namjoom pro jednou půjčil a sám šel spát na jeho.

"Dobrou Kookie." zašeptal Taehyung a pohladil mladšího po vlasech.

"Dobrou Tae." špitl Jungkook v odpověď a nechal se výskáním ve vlasech uspat.