("Půjdeme omrknout okolí a najít místo, kde budeme moct přespávat. Ideální by bylo, kdyby to bylo něk... " nedořekla jsem to, jelikož jsem spatřila tajemnou osobu mužského pohlaví, která se právě vynořila zpoza rohu.)
Než jsme se ale stačily s Ell schovat zpět, tak nás zahlédl. "P-Počkejte prosím. " zavolal na nás. Z jeho hlasu bylo poznat, že je něco v nepořádku. "P-Prosím. Pomozte mi." zasténal. S Ell jsme se na sebe podívaly, ale než jsme se stačily domluvit, skácel se k zemi. "Jenkote mane! Ell! Pomoz mi, odtáhnem ho dovnitř! " křičela jsem vyděšeně. Ell ještě otevřela dveře a hned mi přiběhla na pomoc. Já ho vzala v pod paží a Ell za nohy. "Aaaaa" vydal ze sebe. "Ell, asi má něco s nohou, ale jinak ho dovnitř nedostanem. Zkus to co nejopatrněji, ale holt to bude muset chvíli vydržet. " řekla jsem Ell. Ona jen přikývla a vzala ho tak opatrně, jak jen to šlo. Vešli jsme dovnitř a pokračovali jsme až ke stolu. Jen co nás spatřila Anet, tak nám přišla na pomoc. "Anet, sraz židle, ať ho máme kam položit. " vydala jsem ze sebe tak rychle, až jsem se divila, že to tak vůbec jde. Za pár vteřin už ležel na židlích a těžce oddychoval. Ach jo. Co mám dělat? Pokud má něco s nohou, bude si muset sundat kalhoty. Aaaa, proč? Evko, teď není čas ztrácet čas, tak už prosím tě zajdi pro lékárničku! Holkám jsem pokynula, aby u něj zůstaly a já se rozběhla pro lékárničku. Jenže, jsem ji ze stresu nemohla najít. Nakonec byla v kuchyni ve skříňce. Popadla jsem ji a běžela zpět. "Mám ji! " křikla jsem udýchaně. "Ehm, holky, uvědomily jste si, že když má něco s nohou, tak si bude muset sundat kalhoty? " zeptala se nás Anet. "Ano, Anet. Prostě si představ, že má na sobě plavky. V bazénu to taky neřešíš. " odpověděla Ell. Byla jsem ráda, že mě Ell předběhla s odpovědí, jelikož bych asi nedokázala odpovědět, bez toho, abych zrudla jak rajče. Ano, jsem prostě hrozná stydlivka! "Jestli chcete, abychom vám pomohly, tak budete muset trochu spolupracovat. "řekla Anet na rovinu. Chudák, je tu sám mezi třemi holkami, protože dědu se ségrou jsem poprosila, aby to trochu ve skladu uklidili. "F-Fajn. C-Co mám dělat? " odpověděl s těžkostí v hlase. "Ehm, sundat si kalhoty. " řekla Anet "D-Dobře. " Každá odpověď ho bolela a to mě ničilo. "Stačí když budete jen přikyvovat. Mluvení váz vysiluje. " snažila jsem se říct tím nejklidnějším hlasem. "D-Do... " "Pššš. Řekla jsem, že máte jen přikyvovat. " vytkla jsem mu. Přikývl. Pomohli jsme mu se zvednout, aby si mohl sundat ty kalhoty. Pak si zase zpátky lehl. Naskytl se nám pohled, na zle poraněnou nohu. Vypadalo to, jako kdyby ho napadla jedna z těch oblud. "Achh, to je hrozné. " šeptla jsem tak, aby mě neslyšel. "Není čas ztrácet čas. Rozdělejte lékárničku, vyndejte desinfekci, obvazy a, " zamyslela jsem se, "je dobrý nápad tam dávat polštářky? Co když se to k tomu přichytí? " zeptala jsem se.
------------------------
Tak, další kapitola je na světě, přijde mi hrozně krátká, ale mám teď trochu dilema s tím ošetřováním. Možná dnes vyjde ještě jedna, ale nic neslibuji :)
Budu ráda za jakýkoli feedback ^-^
EliEvka
---------------------------------------------
ČTEŠ
Zombie Apokalypsa. Wait...What?
FantasyZačala Zombie apokalypsa a Evka se postupně seznámí s pár lidmi, kteří jí budou pomáhat a všichni se budou pokoušet přežít. Věříte jí, že to zvládne? Wait... What? Příběh se náhle změní. Ptáte se na co? Jak? A proč? To vám neřeknu, nechte se překvap...
