Touha po krvi

2.kapitola

Můj pokus o sebevraždu mě stál několik vypláchnutí žaludku, což nebylo zrovna příjemné, nicméně mě po týdnu propustili. Celou tu dobu se nikdo ani neozval. Když jsem došla domů, rodiče zase byli někde v tahu. Neustále jezdili někam pryč s kamarády, fetovali, chlastali a domů se vraceli mnohdy až po měsíci.
Vyběhla jsem po schodech do svého pokoje, zamkla se a sedla si ke stolu.
Je čas naplánovat pomstu.
Ze šuplíku jsem vytáhla černý blok a propisku.
Začala jsem psát jména svých obětí.
David Thompson
Peter Ray
Sarah Daniels
Valeria Down
Barbara Swan
Michel Williams
Javier Rodriguez
Stacy Rodriguez
Veronica Smith
A to nejlepší na konec.
Sophia Jones

Seznam mých obětí byl hotov. Zbývalo je najít a zabít. Pomalu a bolestivě. Nejkrutějším způsobem, jaký se v hlavě psychopata může zrodit.
"Za všechno zaplatíte." šeptla jsem s úsměvem na rtech.
Byla večer, ale já nehodlala ztrácet čas. Na internetu jsem si vyhledala prvního v seznamu. Ihned mi vyjel jeho profil na twitteru.
"Dneska večer v Glow!"
Tak zněl jeho dnešní příspěvek. Glow je noční klub, kam chodí pozéři toužící po pozornosti a hloupé, nafintěné husičky, které na potkání roztahují nohy.
Usmála jsem se a zamířila ke skříni. Popadla jsem nejkratší šaty, které jsem našla, nalíčila se a hon na ubožáky mohl začít.
Netrvalo dlouho a byla jsem na místě. Do nosu mě udeřil pach alkoholu a cigaret. Hudba trhala moje uši. Uvnitř byla spousta lidí, bude těžké tu někoho najít.
Namířila jsem si to k baru.
"Whiskey." křikla jsem směrem k barmanovi a sedla si. Rozhlížela jsem se kolem.
"Copak tu tak krásná holka dělá sama?" ozval se mi u ucha opilecký hlas.
"Vysmahni." odsekla jsem bez jediného pohledu.
Najednou mi jeho ruka přistála na stehně.
"Nechceš si to rozdat, kočičko?" zasmál se opile.
Zvedal se mi z něj žaludek.
Když jsem k němu stočila pohled, zjistila jsem, že přede mnou stojí vysoký, hnědovlasý kluk, který sotva stojí na nohou.
"Řekla jsem vysmahni." procedila jsem skrz zuby.
Nedal si říct, naopak svoji ruku posouval výš.
Postavila jsem se, chytila ho za ruku a táhla ven, za bar.
Všude byla tma a nikde ani živáčka.
Vrhnul se na mě, když jsem uhnula, skácel se k zemi.
"Takže malá děvka si chce hrát?" zasmál se.
"Malá děvka nemá na hraní čas." řekla jsem s kamenným výrazem ve tváři a sáhla si k podvazku, ze kterého jsem vysvobodila nůž.
Nahnula jsem se k tomu chlapci.
"Buenas noches." šeptla jsem a začala do něj zuřivě bodat. Vykřikl. Než se stačil vzpamatovat, byl mrtvý. Všude kolem byla spousta teplé, lepkavé krve. Jeho bezvládné tělo jsem nechala na zemi a vrátila se do klubu, hledat svou původní oběť.
Jen jsem vešla, zahlédla jsem ho.
Toho, kdo mi 9 let dělal ze života peklo. Toho, kdo mě ponižoval a mlátil.
"Ach, Davide", šeptla jsem s úsměvem na tváři. "Dneska chcípneš."

Strašně mě tenhle příběh baví, takže tu máte další část, ve které už trocha té akce je, nicméně máte se ještě na co těšit.:-)